Aktuálně:

Poslanci vyzvali k výjimečnému využívání zajišťovacích příkazů

20.09.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Poslanci vyzvali k výjimečnému využívání zajišťovacích příkazů

Finanční správa by měla využívat zajišťovací příkazy jen výjimečně a posuzovat jejich dopad na podnikatele.

Úřad k tomu dnes vyzval zhruba po dvouhodinové diskusi sněmovní rozpočtový výbor hlasy všech přítomných členů. Zejména z opozice ale zněly i výzvy ke konci generálního ředitele Finanční správy Martina Janečka. Ministr financí Ivan Pilný správu hájil, mluvil o mediální štvanici vůči ní.

Poslanci se zajišťovacími příkazy opět zabývali kvůli podezřením z jejich nadužívání, nebo i zneužívání. „Faktická likvidace daňových subjektů není v souladu se zájmy státu,“ uvedl předseda výboru Václav Votava (ČSSD), jenž usnesení navrhl.

Členové výboru volali po přiměřeném využívání příkazů, tedy poměrně razantního nástroje Finanční správy proti neplatičům daní. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. „Měla by to být jen záchranná brzda, za niž se tahá ve zcela výjimečných případech,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Kritika se snášela na Janečkovu hlavu, ten na ni ale přímo nereagoval. „Za panem generálním ředitelem jsou prohrané soudní spory a zničené firmy,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Pilný ale poukazoval na navrhovanou změnu metodiky využívání zajišťovacích příkazů i případnou změnu zákona, jež by k příkazům zavedla alternativu. „Řešit problém je důležitější než osoba generálního ředitele Finanční správy,“ uvedl ministr.

Poslanci navrhované úpravy ohledně vydávání zajišťovacích příkazů vesměs ocenili. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš také uvedl, že chápe dřívější Pilného omluvu za pochybení Finanční správy jako gesto, že dosavadní praxe nebyla v pořádku. Ministr ale trval na tom, že neoprávněných případů využití příkazů bylo velmi málo.

Výbor v usnesení například uvedl, že Finanční správa by měla v souvislosti s vydáním příkazu dát přednost zřízení zástavního práva k majetku firmy před jeho exekučním prodejem. V případech, kdy správa nezjistí snahy o vyvádění majetku a firma spolupracuje, by měla stanovovat daň spíše standardním způsobem. Ministr financí by měl podle poslanců provést rozbor opatření, která by vedla k vyšší ochraně firem před následky zajišťovacích příkazů, například včasnou soudní ochranou.

Nynější debata kolem příkazů souvisí také s nahrávkou, na níž hovoří předseda hnutí ANO Andrej Babiš o společnosti FAU, která skončila po zásahu Finanční správy v konkurzu. Do insolvence se FAU dostala loni v říjnu, o dva měsíce později firmu soud poslal do konkurzu. Babiš byl tehdy ministrem financí. FAU má sklad pohonných hmot v areálu přerovské firmy Precheza, jež patří do holdingu Agrofert, který donedávna Babiš vlastnil.

Výbor uzavřel také debatu o vydávání jednokorunových dluhopisů, jejichž výnosy nepodléhají dani. Jednou z firem, které tuto možnost v minulosti využily, byl Agrofert. Obligace koupil Babiš. Kvůli kauze ho premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nechal v květnu odvolat z čela ministerstva. Finanční správa nedávno oznámila, že prověří všechny emise, jde o více než 1 500 firem a osob. Už padla i trestní oznámení. Někteří poslanci mluvili o „veletoči“, když Janeček zprvu plošnou prověrku odmítal. Janeček v tomto případě obrat připustil, když prý původně říkal, že firmy jsou kontrolovány standardně.

ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.