Aktuálně:

Poslanci budou pokračovat v debatě o důvěře Babišově vládě

14.01.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Poslanci budou pokračovat v debatě o důvěře Babišově vládě

Sněmovna bude v úterý odpoledne pokračovat v projednávání žádosti menšinové jednobarevné vlády Andreje Babiše (ANO) o vyslovení důvěry.

Začít by měla také řádná lednová schůze dolní komory. Poslanci by se na ní měli zabývat například elektronickými recepty nebo návrhem ODS na zrušení elektronické evidence tržeb. V návrhu programu figuruje také opakovaná volba předsedy komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů a vyšetřovací komise k privatizaci těžební společnosti OKD.
Debatu o důvěře Babišově vládě sněmovna ve středu překvapivě přerušila v souvislosti s nečekaným svoláním mandátového a imunitního výboru, který se zabývá vydáním premiéra a místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Výbor se sešel z iniciativy členů SPD a ANO, kteří prosadili, aby byl na další zasedání pozván bývalý detektiv Jiří Komárek.
Rovněž imunitní výbor, na který mají přijít Babiš, Faltýnek a Komárek, se sejde v úterý. Zasedne od rána a je pravděpodobné, že ještě před pokračováním schůze pléna k důvěře vládě dá doporučení, zda by měli být oba šéfové ANO k trestnímu stíhání vydáni, nebo ne. Navíc je možné, že poslanci tento bod na některou ze schůzí následně zařadí.
Do debaty o důvěře vládě bylo ve středu večer přihlášeno ještě sedm poslanců. Kabinet přišel do dolní komory podpořit už dopoledne prezident Miloš Zeman. Ani jeho přímluva nezměnila nic na tom, že s výjimkou poslanců ANO žádná ze sněmovních stran pro důvěru hlasovat nebude. Důvodem bylo podle zástupců nevládních stran především to, že se Babiš ani nepokusil získat jejich podporu a že programové prohlášení jeho kabinetu je nevěrohodné.
V návrhu programu řádné lednové schůze je dále zařazena soudní žádost o vydání poslance ANO Pavla Růžičky k trestnímu stíhání. Policie ho obvinila ještě před volbami jako radního Postoloprt na Lounsku kvůli údajně nevýhodnému prodeji Obecního domu. Růžička vinu necítí a řekl, že požádá dolní komoru, aby ho vydala. Sněmovna pravděpodobně debatu o žádosti přeruší, neboť imunitní výbor se k ní ještě nevyjádřil.
Elektronických receptů, které byly zavedeny jako povinné od ledna, se týkají hned tři předlohy. Senát navrhuje dvouletý odklad jejich povinného vydávání, ODS pětiletý odklad. Zdravotnický výbor chce z iniciativy nového ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) vložit do vládní technické novely zákona o léčivech ustanovení, podle kterého by lékařům za nedodržení povinnosti nehrozily v prvním roce pokuty.
V návrhu programu schůze jsou i další poslanecké předlohy. ODS navrhuje například zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, zrušení omezení prodejní doby ve větších prodejnách a uzákonění postupného navyšování státních výdajů na obranu až na dvě procenta hrubého domácího produktu.
Z vládních návrhů by se poslanci měli zabývat zvýhodněním přimíchávání biopaliv z použitých kuchyňských olejů a kafilerních tuků do pohonných hmot. Jiná předloha by uložila bankám, poskytovatelům platebních služeb, advokátům a poradcům povinnost poskytovat daňové správě údaje, které vyplývají z využívání zákona o boji proti praní špinavých peněz. Stejnou úroveň ochrany spotřebitele a regulace pro různé způsoby prodeje pojištění by měl zajistit návrh nového zákona o distribuci pojištění a zajištění.
Ohledně volby předsedy komise pro kontrolu činnosti inspekce bezpečnostních sborů se bude opakovat druhé kolo tajné volby. V prosinci sice sněmovna zvolila kontroverzního kandidáta KSČM Zdeňka Ondráčka, předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) ale výsledek pro pochyby o počtu hlasů nutných pro zvolení zrušil. Ondráček zůstal jediným kandidátem.
Ve volbě předsedy vyšetřovací komise k OKD budou poslanci rozhodovat mezi Lukášem Černohorským (Piráti) a Pavlou Golasowskou (KDU-ČSL). V prosincovém prvním kole vypadl adept hnutí SPD Lubomír Volný.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.