Pojišťovny příští rok více odmění lékaře s delší ordinační dobou

pacienty. Do zdravotnictví půjde tři sta dvacet miliard korun, letos to bylo o dvacet méně. Pětiprocentní navýšení úhrad podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nebude plošné pro všechny lékaře, ale odmění kvalitu. Řekl to na tiskové konferenci k ukončení dohodovacího řízení o úhradách na rok 2019.
Největší část z meziročního růstu, přibližně 13 miliard korun, půjde do akutní lůžkové péče v nemocnicích. Každoročně spotřebuje více než polovinu nákladů veřejného zdravotního pojištění a příští rok se navíc zvýší zdravotním sestrám i nižšímu zdravotnímu personálu příplatky za směnnost. U sester vzrostou z dvou tisíc korun v menších nemocnicích a třech tisíc korun ve fakultních na sedm tisíc korun, u ostatního personálu z několika set korun na dva tisíce korun.
Nemocnice dostanou víc také na nákladné léky, které předepisují jejich specializovaná centra. Přípravky léčící rakovinu a další závažné choroby stojí české zdravotnictví miliardy korun ročně. V roce 2016 to bylo necelých osm miliard, o rok později už přes patnáct miliard.
U ambulantních specialistů nebo praktických lékařů pojišťovny ocení, pokud je lékař pacientům k dispozici více hodin nebo do večera. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka uvedl, že platba za pacienta v kartotéce se zvýší o dvě koruny těm lékařům, kteří mají ordinaci otevřenou alespoň 30 hodin týdně a jednou za týden zavírají až v 18 hodin.
Sdružení prosadilo také takzvané elektronické žádanky o laboratorní vyšetření. Nově se o ní dozví vedle lékaře, který o vyšetření žádá, a laboratoře, která ho provede, i pojišťovna. Dosud chodily žádanky papírové. „Nemůže se stát, že na papír někdo připíše pár křížků navíc za péči, o kterou lékař nežádal,“ vysvětlil ministr.
Stomatologie dostane 1,5 miliardy navíc. „Navýšení jde prakticky jen na plomby, zbytek výkonů se nenavyšuje prakticky vůbec,“ vysvětlil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Od roku 2019 nebude možné vyrábět zubní výplně z amalgámu obsahujícího přesně neodměřenou rtuť. Už letos platí pojišťovny plomby z bílého cementu dětem do 16 let, těhotným a kojícím. Náklady se odhadovaly asi na 600 milionů korun. Podle Šmuclera ale letos díky prevenci ubylo kazů a peníze se nevyčerpají.
Podle ředitele Oborové zdravotní pojišťovny Radovana Kouřila, který dohodovacímu řízení předsedal, byla loni dohoda pojišťoven se třemi segmenty, předloni se šesti. „Na začátku dohodovacího řízení mě nenapadlo, že bude dohod 14 ze 14,“ dodal Kouřil. Jednání podle něj nebyla jednoduchá, schůzek bylo přes šedesát.
Zákon o veřejném zdravotním pojištění z roku 1997 předpokládá, že o úhradách péče se dohodnou pojišťovny s jednotlivými segmenty zdravotní péče. Dosud se to ale nikdy nepovedlo úplně. „Vždy to bylo možná více formální, nikoliv upřímná snaha dohodnout se. Všichni spoléhali, že ministerstvo po nedohodě napíše úhradovou vyhlášku ‚od stolu‘,“ doplnil ministr.
Také letos to dlouho na dohodu všech segmentů nevypadalo. Jednání začala na konci ledna, poslední byla uzavřená až minulý pátek. Lékárníci si vyjednali vedle navýšení signálního výkonu také zřízení fondu se 48 miliony korun pro lékárny v odlehlých oblastech a zvýšení marže na prostředky připravované v lékárně.
Peníze do systému zdravotního pojištění přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu. Meziročně to bude asi o 3,5 miliardy víc, za každého 1018 korun měsíčně. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří téměř čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.
ČTK