Aktuálně:

Podle MF by solidární důchod vyžadoval růst daní o tři sta miliard

11.01.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Podle MF by solidární důchod vyžadoval růst daní o tři sta miliard

Zavedení solidárního důchodu, který navrhuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) v rámci důchodové reformy, by vyžadovalo růst daňových příjmů o

tři sta miliard korun ročně. Novinářům to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která takové zvýšení daní odmítá.
Podle ní je nutné napřed najít shodu na financování důchodové reformy, teprve potom začít diskutovat o jejích parametrech. Podle Maláčové je třeba nalézt dodatečné příjmy, aby budoucí důchody razantně neklesly.
„Znamená to navýšení daní o více než 300 miliard. To by znamenalo velice razantní navýšení daní, to považuji za nepřijatelné,“ řekla Schillerová o návrhu Maláčové. Podle ní chybějící částka zhruba odpovídá ročnímu inkasu daně z přidané hodnoty. „Současné daňové zatížení, které je 36 procent HDP, by při tomhle propočtu bylo 41 procent HDP,“ upozornila ministryně financí.
„Pokud nenajdeme dodatečné příjmy, všichni budou mít o hodně nižší důchody než teď. Spolupráce s ministerstvem financí bude teď extrémně důležitá, už nelze kličkovat,“ napsala Maláčová ČTK v reakci na odmítavý postoj Schillerové.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se dnes k debatě o reformě financí nechtěl vyjadřovat. ČTK napsal, že Maláčové návrh nezná a čeká na úterní jednání koalice.
Také Schillerová očekává, že se další debata o důchodové reformě povede v úterý na jednání koaliční rady. Zdůraznila, že za prioritní úkol považuje vyřešení finanční udržitelnosti reformy. „Nejdřív musíte mít jasně dané zdroje, kde na tu důchodovou reformu vezmete. Pak se můžeme bavit o dalších parametrech,“ řekla.
Ministryně financí se rovněž vyjádřila skepticky k možnosti, že by se podařilo důchodovou reformu prosadit do konce funkčního období Sněmovny, které vyprší na podzim 2021. „Legislativní proces v této zemi trvá 11 až 12 měsíců, když nejsou žádné problémy. To znamená, když se neočekává nějaká velká parlamentní debata. A tady se očekává velká parlamentní debata a měla by tu být nějaká dohoda s opozičními stranami,“ řekla. Podle ní to ale neznamená, že by se v koalici nemělo o reformě důchodů mluvit.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.