Aktuálně:

Po čtvrt století jednání: EU a Mercosur mají dohodu. Teď začíná politický poker

10.01.2026, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Po čtvrt století jednání: EU a Mercosur mají dohodu. Teď začíná politický poker

Vyjednávání trvalo neuvěřitelných pětadvacet let. V pátek 9. ledna 2026 kvalifikovaná většina členských zemí EU konečně řekla ano obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur. Jenže to ještě neznamená, že je vyhráno. Naopak – teď začíná ta pravá bitva.

Francie proti, Itálie pro. A Belgie se zdržela

Hlasování odhalilo hluboké trhliny v evropské jednotě. Proti se postavily Francie, Polsko, Rakousko, Irsko a Maďarsko. Belgie se zdržela. Itálie, která ještě v prosinci vyjednávání blokovala, nakonec souhlasila. Co se změnilo? Brusel přidal další ochranná opatření pro zemědělce – pokud by dovoz z Brazílie, Argentiny, Paraguaye nebo Uruguaye prudce vzrostl, měly by se automaticky aktivovat ochranné pojistky.

Francie už avizovala, že bude bojovat dál – tentokrát v Evropském parlamentu. A tam to bude ještě napínavější. Dohoda totiž musí projít nejen hlasováním europoslanců, ale některé její části vyžadují i souhlas národních parlamentů. Cesta k ratifikaci bude ještě dlouhá a klikatá.

Největší obchodní dohoda v historii EU

Pokud dohoda projde, vznikne největší zóna volného obchodu, jakou kdy Evropská unie uzavřela – pokryje zhruba 700 milionů lidí. Pro Brusel jde o geopolitický úspěch v době, kdy Čína posiluje svůj vliv v Latinské Americe a Donald Trump znovu hrozí cly. Evropa hledá nové trhy a stabilní partnery. Mercosur nabízí obojí.

Automobilky, letecký průmysl i strojírenství už si mnou ruce – cla dolů, zisky nahoru. Pro český exportně orientovaný průmysl je to příležitost. Přinejmenším teoreticky. Na druhé straně stojí zemědělci, kteří se obávají nerovné konkurence a tlaku na ceny. Česká republika už naznačila, že by uvítala „daleko přísnější ochranná opatření“.

Von der Leyenová chystá kufry

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen by měla příští týden odcestovat do Paraguaye, aby dohodu podepsala. Symbolický akt po čtvrt století vyjednávání. Ale pozor – podpis ještě neznamená platnost. Teprve pak začne kolečko hlasování v Evropském parlamentu a národních parlamentech.

Dohoda EU-Mercosur je sice schválená, ale zdaleka ne hotová věc. Politický poker teprve začíná. Vydrží evropská jednota tlak zemědělských lobby a odpor Francie? Nebo se celý projekt po pětadvaceti letech rozpadne těsně před cílem?

Zdroj info: politico.eu

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.