Aktuálně:

Piráti: MPO a PGRLF nadále schvalují dotace pro Agrofert

08.08.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Piráti: MPO a PGRLF nadále schvalují dotace pro Agrofert

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podle Pirátů nadále schvalují dotace pro

koncern Agrofert. Nepřistoupily tak ke kroku Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) či Státního fondu životního prostředí (SFŽP), které v návaznosti na předběžné auditní zprávy Evropské komise (EK) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) finanční podporu pro holding neschvalují. Piráti o tom informovali ve včerejší tiskové zprávě.
Agrofert Babiš v únoru 2017 vložil do svěřenských fondů kvůli platnosti novely o střetu zájmů. MPO na základě návrhu auditu nemůže přijmout plošná opatření, uvedla mluvčí resortu Štěpánka Filipová. Agrofert podle mluvčího Karla Hanzelky postupuje podle zákona, k auditní zprávě má řadu výhrad.
Pirátský předseda Ivan Bartoš v červenci oslovil osm úřadů a požádal je, aby stejně jako tehdy SZIF zastavily proplácení dotací Agrofertu. „Proplácení dotací mělo být dle Pirátů zastaveno zvlášť poté, co byla zveřejněna předběžná auditní zpráva Evropské komise. Během posledních dvou měsíců MPO schválilo finanční podporu ve výši 13,5 milionu korun pro společnost z koncernu Agrofert a rovněž PGRLF schválil finanční podporu pro dceřinou společnost Agrofertu,“ uvedli Piráti. Podpora MPO má směřovat do Výzkumného ústavu organických syntéz, u PGRLF jde o smlouvu o podpoře Zemědělské společnosti Třebívlice.
Na základě návrhu auditní zprávy nemůže ministerstvo průmyslu a obchodu přijmout plošná opatření ke zjištěním, která se uvádějí v návrhu,“ napsala ČTK Filipová. Podle ní EK sama tvrdí, že návrh obsahuje předběžná zjištění, závěry a doporučení auditorů EK, která se mohou změnit na základě připomínek a dodatečných informací od národních orgánů.
Podle Hanzelky Agrofert postupuje podle zákona a má, co se týká dotací a veřejných zakázek, stejné podmínky jako ostatní. „K předběžné auditní zprávě EK máme řadu výhrad. Je v ní mnoho nepřesností, nepravdivých tvrzení a nesprávných právních hodnocení. Navíc auditoři mylně posuzovali i období, kdy pan Babiš nebyl v žádné exekutivní funkci. Stranou necháváme fakt, že se nás ani na nic nezeptali. Zpracováváme pro úřady materiál, kde všechny závěry auditorů vyvrátíme. Věříme, že se prokáže, že jsme postupovali a i nadále postupujeme zcela v souladu se zákony,“ uvedl Hanzelka na dotaz ČTK.
SFŽP podle Pirátů nedávno naopak odmítl schválit podporu pro lihovarnický podnik Agrofertu. SZIF už na začátku června oznámil, že Agrofertu nebude proplácet dotace od února 2017. Podle ředitele SZIF Martina Šebestyána šlo o opatření z důvodu předběžné opatrnosti k auditní zprávě EK. Platební a certifikační orgán a Národní orgán pro koordinaci podle Bartoše nezaujaly jasné stanovisko k proplácení dotací.
Vládní agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest pak Pirátům podle jejich vyjádření potvrdila, že investiční pobídka pro společnost Fatra ve formě slevy na dani v celkové hodnotě 342,75 milionu korun po dobu deseti let byla administrována v březnu 2017, když už platila novela o střetu zájmů. Agentura ale podle Pirátů odmítá situaci řešit, neboť žádost o pobídku byla předložena v roce 2016.
Babiš je podle návrhu auditní zprávy, kterou zveřejnila média, kvůli vyplácení dotací ve střetu zájmů, má stále vliv na svou bývalou firmu Agrofert a jako premiér také na použití peněz EU. Česko by kvůli tomu mohlo vracet do rozpočtu EU kolem 450 milionů korun. Babiš v minulosti odmítl možnost, že vracení peněz hrozí. Zatímco tento návrh byl už zveřejněn i v neoficiálním českém překladu, druhý, který se věnuje dotacím v zemědělství, zatím nezveřejnila ani média. Nedostala jej ani dočasná senátní komise k vyhodnocení auditů. Ministerstva se odvolávají na to, že na základě nařízení EK předběžné audity vydat nemohou.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.