Aktuálně:

Orbán míří za Trumpem: Mír, ropa a politické hry

01.11.2025, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Orbán míří za Trumpem: Mír, ropa a politické hry

Maďarský premiér Viktor Orbán se 7. listopadu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Oficiálně se bude jednat o míru na Ukrajině a budování mostů mezi Východem a Západem. Neoficiálně? O to, aby Maďarsko mohlo dál nakupovat ruskou ropu a plyn. A možná i o to, zda se Budapešť stane dějištěm historického summitu mezi Trumpem a Putinem.

Když sankce bolí víc než rétorika

Orbánova vláda diplomaticky tvrdí, že cílem je „získat výjimku z amerických sankcí, aby nákupy ruského plynu a ropy mohly pokračovat stabilním způsobem“. Realita je však tvrdší. Maďarsko je na ruské ropě závislé jako málokdo v Evropě – v roce 2024 tvořila až 86 procent celkového dovozu. Když Washington v říjnu 2025 uvalil jedny z nejtvrdších sankcí na ruské ropné giganty Rosněfť a Lukoil, Budapešť to pocítila okamžitě.

Orbán sice tvrdí, že sankce Maďarsko „přímo nepostihují“, ale kroky jeho vlády naznačují opak. Přinejmenším to ukazuje, jak křehká je pozice země, která se snaží sedět na dvou židlích najednou – být členem NATO a zároveň udržovat nadstandardní vztahy s Moskvou.

Budapešť jako nová Ženeva?

Orbán se snaží profilovat Maďarsko jako místo dialogu mezi velmocemi. Už dříve oznámil, že chce v Budapešti uspořádat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, zaměřený na mírové řešení války na Ukrajině. Jenže realita je zatím jiná. Plánované setkání bylo odloženo, summit na Aljašce v srpnu 2025 skončil fiaskem a vztahy mezi Washingtonem a Moskvou jsou na bodu mrazu.

Přesto Orbán svůj sen neopouští. Šéf jeho kanceláře Gergely Gulyas řekl, že listopadová schůzka s Trumpem nabízí příležitost „určit plán, který by mohl vést k setkání USA a Ruska a skrze něj k míru mezi Ruskem a Ukrajinou“. Jinými slovy: Maďarsko chce být tím, kdo otevře dveře. Otázka zní, jestli někdo na druhé straně vůbec chce dovnitř.

Zlatá éra, nebo zlatá klec?

Orbán označil Trumpovo prezidentství za začátek „zlaté éry“ ve vztazích mezi USA a Maďarskem. A skutečně – oba lídři sdílejí řadu postojů, od skepticismu vůči bruselským institucím až po pragmatický přístup k Rusku. Listopadová návštěva bude jejich první bilaterální schůzkou od Trumpova návratu do Bílého domu.

Na programu nejsou jen sankce. Orbán a Trump mají diskutovat o spolupráci v energetice, obranném průmyslu, ekonomice a financích. Některé dohody jsou už vyjednané, jiné teprve vznikají. Maďarsko zároveň doufá v širší ekonomickou dohodu, která by vyvážila dopady amerických cel na EU.

Maďarsko balancuje mezi loajalitou k NATO a ekonomickou závislostí na Rusku. Orbán se snaží být zprostředkovatelem, ale v očích kritiků je spíš „trojským koněm v euroatlantické společnosti“. A zatímco Budapešť mluví o míru, Washington stupňuje tlak na Moskvu a Putin odmítá jakékoli ústupky.

Takže ano, Orbán míří za Trumpem. Ale jestli si odveze výjimku ze sankcí, summit v Budapešti nebo jen zdvořilé ujištění, to ukáže až čas. A možná i to, jak moc je Trump ochotný riskovat kvůli spojenectví s lídrem, který sedí na dvou židlích – a obě začínají vrzat.

Zdroj info: reuters.com

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.