Aktuálně:

Olympiádu bude sledovat šedesát procent Čechů. Těší se na hokej a věří hlavně Ledecké a Davidové

03.02.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Olympiádu bude sledovat šedesát procent Čechů. Těší se na hokej a věří hlavně Ledecké a Davidové

Už jen pár hodin zbývá do startu Zimních olympijských her v Pekingu. Společnost Sazka, generální partner Českého olympijského týmu, ve svém exkluzivním průzkumu zjišťovala, jak se na tuto významnou sportovní událost lidé těší, od koho si slibují medaili, ale také jaký mají Češi a jejich děti obecně vztah k zimním sportům.


Zimní olympiáda je svátkem, kterého se většina Čechů nemůže dočkat. Průzkum Sazky ukázal, že Olympijské hry bude aktivně sledovat hned šedesát procent dotázaných. „Stejně jako pro většinu fanoušků i pro Sazku je nadcházející Olympiáda sportovním vrcholem a těšíme se na momenty, které přinese. Sportovní myšlenka provází prakticky všechny dobročinné projekty, které podporujeme nebo sami vytváříme. Sazka olympijská cesta začíná u rozhýbávání malých dětí na základních školách a jejím vrcholem je finanční podporaprofesionálů, kteří budou nyní bojovat v Pekingu o cenné kovy. Dlouhodobé partnerství Sazky s Českým olympijským týmem je vrcholem naší snahy podporovat český sport,“ říká Veronika Diamantová, tisková mluvčí Sazky. Průzkum také odhalil zajímavé srovnání popularity zimních a letních her. I když z letní olympiády vozí Čeští sportovci mnohem více medailí, u českých fanoušků se výrazně větší oblibě těší naopak zimní varianta her, radši ji má šedesát osm procent dotázaných.
Hokej si nenechá ujít polovina Čechů
Z pohledu konkrétních sportů, na které bude upřena největší pozornost Čechů jednoznačně vítězí hokej, turnaj bude sledovat polovina respondentů. Na druhém místě se umístil s dvaceti procenty biatlon a trojici uzavírá alpské lyžování (deset procent). Právě do zmíněných sportů vkládají Češi současně největší naděje na zisk olympijské medaile. Sportovní fanoušci mimo hokejového týmu věří zejména Ester Ledecké, Markétě Davidové, a také legendě rychlobruslení Martině Sáblíkové. „Pár dní před startem her máme největší objemsázek na celkové vítězství Ester Ledecké v paralelním slalomu snowboardistek. Celkově sázející u Sazkabetu tipují, že čeští sportovci získají v Pekingu do tří medailí,“ popisuje Veronika Diamantová.
Z aktivního sportování vede lyžování a bobování
Druhá část průzkumu se věnovala tomu, jak sportují samotní Češi. Zimní radovánky jsou v České republice úzce spojeny s návštěvou horských středisek, a tak je důležité na úvod uvést, že téměř polovina (čtyřicet šest procent) Čechů v průzkumu uvedla, že na hory vůbec nejezdí. Pokud to sněhová nadílka dovolí, užívají si především sáňkování a bruslení. V případě cíleného cestování za zimními sporty jednoznačně vítězí tuzemská střediska, kam se letos chystá čtyřicet čtyři procent dotázaných. Z okolních států lze zmínit pouze Rakousko, které navštíví tři procenta respondentů. Na horách je pak u Čechů nejpopulárnější sjezdové lyžování, které v závěsu následuje lyžování běžecké. Na výrazném ústupu je naopak snowboard, který v rámci provozování zimních sportů uvedly jen tři procenta dotázaných.
Instruktory zaplatí dětem čtvrtina Čechů
Průzkum se zaměřil také na lyžování dětí z pohledu jejich rodičů. Dvě třetiny dospělých tvrdí, že jejich děti umí lyžovat. Velká část rodičů (čtyřicet dva procent) navíc uvedla, že s lyžováním jejich ratolesti začaly už do 5 let věku. Nadpoloviční většina (padesát sedm procent) navíc své děti na lyžích učila pouze vlastními silami. Instruktory na výuku sjezdového lyžování si objednává dvacet pět procent dotázaných rodičů.  Zbytek dětí získal zkušenosti s lyžováním prostřednictvím školních kurzů. Sportovat s dětmi se snaží bezmála polovina (čtyřicet osm procent) respondentů. Mimo sjezdovky se jedná především o sáňkování, bruslení, ale také netradiční sporty jako například snowtubing. „V posledních dnech registrujeme na našem webu Sport v okolí enormní zájem o víkendové akce. Rodiče s dětmi hledají zajímavé události, kam by mohli vyrazit a připravit tak pro celou rodinu pestrý a neobvyklý program,“ uzavírá Veronika Diamantová.
Foto: Pixabay
Zdroj: SAZKA a.s.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.