Aktuálně:

Odbory chystají shromáždění kvůli růstu mezd ve firmách

27.08.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Odbory chystají shromáždění kvůli růstu mezd ve firmách

Odbory chystají na 11. září shromáždění, na kterém se chtějí připravit na vyjednávání o zvýšení mezd ve firmách.

Do Prahy by mělo dorazit na patnáct set odborářů z celé republiky. Akce je součástí odborářské kampaně Konec levné práce. Letos se však program zaměří nejen na výdělky, ale také na bezpečnost práce. ČTK to řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Přijedou odboráři z celé republiky, kteří převážně mají na starosti kolektivní vyjednávání. Zveřejníme samozřejmě své požadavky na růst mezd. Chceme se ale zaměřit i na bezpečnost práce, o níž se moc nemluví,“ uvedl Středula.
ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 29 svazů s asi 300 tisíc členů. Zájmy zaměstnanců veřejného sektoru hájí 13 svazů a v soukromém sektoru 16 svazů. Nejsilnějším z nich je svaz KOVO. ČMKOS pro příští rok prosazuje ve veřejné sféře navýšení platových tarifů o deset procent všem. Dá se očekávat, že podobný bude požadavek i na přidávání ve firmách.
Podle informačního systému o průměrném výdělku, který má ministerstvo práce, loni průměrná mzda v soukromém sektoru dosáhla 30 930 korun. Zvýšila se meziročně o 6,8 procenta. Polovina pracovníků vydělávala nad 26 037 korun, tento medián se zvedl o 7,3 procenta. Celkem v privátní sféře bylo 3,06 milionu zaměstnanců.
Ve veřejném sektoru pracovalo loni 634 700 lidí. Průměrný plat činil 31 968 korun a proti předchozímu roku rostl o 8,4 procenta. Pod průměrem bylo 62 procent pracovníků. Polovina zaměstnanců měla víc než 29 840 korun, je to meziročně o 7,6 procenta víc.
Zaměstnavatelé se tlaku na přidávání brání. Jejich zástupci v tripartitě uvádějí, že firmy přidávají samy, aby si při dnešním nedostatku lidí na trhu práce zajistily a udržely pracovní síly. Podnikatelé argumentují tím, že by se růst měl řídit i podle produktivity, která se zvedá pomaleji. Zdůrazňují, že v některých odvětvích si podniky i přes hospodářský růst nemohou větší přidávání dovolit. Odboráři jsou přesvědčeni o tom, že bez jejich tlaku by se výdělky zvyšovaly mnohem pomaleji.
Odborářské setkání před začátkem vyjednávání o mzdách se poprvé konalo v roce 2015. Od té doby se odboroví vyjednavači v Praze scházejí ve sportovní hale v Libni každý rok a mobilizují své síly. Nechybí vlajky jednotlivých svazů, dramatická hudba, motivační videa na velkoplošných obrazovkách i promítání statistických údajů. Podle Středuly by scénář letošního shromáždění měl být podobný jako v minulých letech, objevit by se v něm ale mělo i několik novinek. Předák je nechtěl prozradit. Nepočítá se s vystoupením zahraničních odborových předáků, mluvit by měli jen čeští odboráři. Jediným hostem mimo odborářské řady má být ekonomka Ilona Švihlíková.
ČTK


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.