Aktuálně:

Odbory a nemocnice: Stát dluží nemocnicím stovky milionů

24.07.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Odbory a nemocnice: Stát dluží nemocnicím stovky milionů

Stát prostřednictvím zdravotních pojišťoven dluží podle zdravotnických odborů, asociace nemocnic a dalších organizací nemocnicím za poskytnutou péči stovky milionů korun.

Zástupci devíti organizací vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby problém s nedostatečným financováním nemocnic řešil. Už na konci června žádali, aby byly k narovnání situace využity rezervy z účtů zdravotních pojišťoven. O výzvě dnes informovali ČTK v tiskové zprávě. Premiér i ministerstvo zdravotnictví označili jejich vyjádření za poplašnou zprávu, do zdravotnictví jdou podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) v posledních letech rekordně vysoké částky.

Stát, respektive zdravotní pojišťovny, dluží nemocnicím za provedené úkony stovky milionů korun. Nemocnice se tak dostávají do kritické situace, kdy nejsou schopny udržet kvalitu současné péče a budou nuceny péči omezovat,“ uvedl předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich.
Premiér na dotaz ČTK odpověděl, že zdravotní pojišťovny nejsou stát a státu nepatří. „Žádný kolaps zdravotní péče nehrozí, odbory a pan Kubek tady uměle vytváří krizi a paniku,“ uvedl Babiš. V rámci doúčtování péče se navíc podle premiéra jedná o úhradě nadprodukce péče, kterou nemocnice pacientům poskytly.
Nemocnice na tom podle něj nejsou ekonomicky špatně. „Naopak, řada státních nemocnic je na tom lépe než v loňském roce. Problémy mohou nastat v individuálních případech a může za tím být selhání managementu,“ dodal. Nemocnicím podle něj vzrostly od roku 2016 úhrady o více než 38 miliard korun, zvyšují se platy sester i lékařů.
V Česku je sedm zdravotních pojišťoven, asi 60 procent obyvatel je pojištěno u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). „VZP nemá už řadu let vůči poskytovatelům zdravotní péče žádné závazky po lhůtě splatnosti. Za péči o své klienty platíme zásadně včas a plně v souladu s úhradovými mechanismy,“ uvedl v reakci na dopis mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Pojišťovny podle organizací, které dopis podepsaly, mají na účtech 60 miliard korun. Žádají proto 25 miliard rozdělit na úhrady péče. „Pojišťovny vybírají od pacientů zdravotní pojištění a mají průběžně financovat zdravotní péči, na kterou mají pacienti nárok. Tím, že v tuto chvíli neoprávněně a protizákonně zadržují na svých účtech desítky miliard korun, omezují dostupnost péče pro pacienty,“ dodal prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Podle něj pojišťovny ze zákona mohou tvořit rezervy jen 1,5 procenta vybraného pojistného. Zdravotní pojišťovny pro příští rok počítají s rozdělením asi 346 miliard korun. Rozdělení částky mezi jednotlivé složky péče určí ministerstvo na podzim úhradovou vyhláškou, která vychází z dohod jejich zástupců se zdravotními pojišťovnami. Segment nemocniční péče ale dohody kvůli nesouhlasu Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) neuzavřel.
Podle ministra zdravotnictví je současná výzva devíti organizací snahou vymoci si peníze navíc mimo dohodovací řízení. Rezervy zdravotních pojišťoven budou potřeba v případě zhoršení ekonomiky. „Pomůžou v případě krize dodat do systému chybějící prostředky tak, aby výpadek nepocítili poskytovatelé ani pojištěnci, kterým by v opačném případě mohlo hrozit snížení dostupnosti péče,“ uvedl ministr v tiskové zprávě. Pojišťovny podle něj zatím na účtech rezerv nemají ani čátku, kterou měly k dispozici před poslední ekonomickou krizí. Tehdy podle něj nebyla dostatečná, stát musel pojišťovnám poslat peníze navíc.
Pod dopisem jsou kromě představitelů AČMN podepsaní také zástupci České lékařské komory, Svazu pacientů ČR, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů, Národní rady osob se zdravotním postižením ČR, Charity ČR, Rady seniorů ČR a Diakonie Českobratrské církve evangelické. Zároveň požádali premiéra o schůzku.
Ministr zdravotnictví bohužel problém adekvátně neřeší. Pacienti v regionech mají už dnes prokazatelně hůře dostupnou zdravotní péči než lidé ve velkých městech. Liknavost a nečinnost ministerstva špatný stav regionálních nemocnic ještě prohlubuje. Příkladem mohou být nemocnice v Rumburku či Sušici. Rozhodli jsme se proto společně žádat o řešení situace přímo předsedu vlády,“ uvedl prezident Svazu pacientů ČR Luboš Olejár.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.