Aktuálně:

Odborníci kritizují přílepky k zákoníku práce

20.02.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Odborníci kritizují přílepky k zákoníku práce

„Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona umožňující vyplácet zaměstnancům v karanténě příspěvek až ve výši 370 korun nad rámec běžné nemocenské za každý kalendářní den po dobu prvních deset dnů karantény.


I přes dílčí výhrady nevylučujeme, že by návrh skutečně mohl přispět ke zvládnutí současné tíživé epidemické situace. S čím se však nemůžeme ztotožnit, je fakt, že k tomuto návrhu byly připojeny dva zcela nesouvisející pozměňovací návrhy, které zbytečně a neodůvodněně navýší administrativu zaměstnavatelům a ztíží přijímání nových zaměstnanců,“ konstatuje se ve společném prohlášení zástupců Komory daňových poradců, Asociace malých a středních podniků, České advokátní komory, Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Za zcela bezprecedentní považují autoři fakt, že tyto zásadní změny, které s daným návrhem nijak nesouvisí, neprošly standardním legislativním procesem a byly načteny až v průběhu projednávání návrhu zákona, který byl schválen ve stavu legislativní nouze a nebylo tedy možné je jakkoli připomínkovat.
Povinnost nahlašování dohod
První z těchto návrhů zavádí pro zaměstnavatele zcela novou povinnost oznamovat do osmi dnů nástup a ukončení zaměstnání realizovaného na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, a to i v případě, kdy nevznikla účast zaměstnance na nemocenském pojištění. Porušení této povinnosti je navíc sankcionováno zcela neúměrnou pokutou v částce až jeden milion korun. Navýšení administrativy, která bude z tohoto titulu plynout, je zcela neadekvátní a výrazně zkomplikuje evidenci v této oblasti. „Je potřeba si uvědomit, že dohody o provedení práce jsou v souladu s jejich podstatou využívány pro krátkodobé úvazky. V mnoha případech trvají i jen jeden den či několik málo dnů a je běžné, že u jednoho zaměstnavatele je souběh velkého počtu zaměstnanců zaměstnaných na základě tohoto typu dohody. Jde například o příležitostné zaměstnávání studentů nebo důchodců,“ uvádí místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Pavla Břečková.
Výhodou těchto typů dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je podle ní právě operativnost a dosavadní malá administrativní náročnost. Uvedená změna tak může vést ke snížení počtu případů, kdy bude tento typ dohod využíván. Stát by měl zvláště v této době naopak přispívat k zaměstnanosti, tj. umožnit zaměstnávat alespoň na základě těchto typů dohod a ne zavádět další administrativní zátěže. „Argument, že tyto dohody jsou zneužívány, který zazněl při načtení návrhu, není relevantní. Zneužít je možné cokoliv a od toho je zde stát, aby případné zneužívání kontroloval a případné porušení práva sankcionoval. Nelze postupovat způsobem, že stát svoji odpovědnost přenese na zaměstnavatele a uloží jim další administrativní povinnost, a to zejména v dnešní složité době,“ říká předseda Expertního týmu pro daně a pojištění Svazu průmyslu a dopravy ČR Jiří Nekovář.
Hlášení nových pracovních míst
Podobně je to u druhé změny, která „oživuje“ povinnost zaměstnavatele hlásit všechna nová pracovní místa, tj. i ty, u kterých má už dopředu vybraného nového zaměstnance.Podle stanoviska jde o zcela zbytečné byrokratické opatření, které nijak nepomůže k vytváření nových pracovních míst či udržení těch stávajících, uvádí daňový poradce a vedoucí Sekce správy daní a poplatků Tomáš Hajdušek.
„Pokud zaměstnavatel nemůže sám nabízenou pracovní pozici obsadit, lze očekávat, že nové pracovní místo nahlásí Úřadu práce dobrovolně. Nevidíme žádný efekt takového hlášení v případě, kdy zaměstnavatel nepotřebuje součinnost Úřadu práce,“ doplňuje.
Se zavedením nových povinností zaměstnavatelů nesouhlasí ani Česká advokátní komora. „Nově schválené povinnosti a sankce, které mohou být ukládány zaměstnavatelům za jejich porušení, evidentně nejsou těmi, které by přispěly k řešení stávající pandemické situace, nebo motivovaly zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst. Je tedy zcela nemístné, aby o jejich schválení rozhodovala Poslanecká sněmovna v režimu legislativní nouze bez standardního připomínkového řízení,“ konstatuje místopředsedkyně České advokátní komory, Monika Novotná.
„V obou případech jde o situace, kdy má stát zájem shromažďovat další informace. Otázkou je nejen jejich budoucí využití, ale především adekvátnost mezi přínosem pro stát a zbytečnými náklady a administrativou, kterou to přinese,“říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR, Tomáš Prouza.
Jak vysvětluje člen Prezidia Komory daňových poradců ČR a vedoucí Sekce daně z příjmu právnických osob, Jiří Nesrovnal, tyto návrhy s předmětnou materií vůbec nesouvisí. Takovéto zásadní změny musí projít připomínkováním a odborná veřejnost včetně zaměstnavatelů, zástupců podnikatelů a komor, musí mít možnost se k nim vyjádřit. Jsme přesvědčeni, že jde o ukázkový příklad zneužívání stavu legislativní nouze, ve kterém byl zákon schválen. „Bohužel nejde o první případ, kdy takto stát postupuje. Nelze v této souvislosti nezmínit, že podobně bylo postupováno i v případě zavedení nesmyslné jednodenní lhůty na hlášení přijetí nových zaměstnanců. Tímto způsobem v této, pro zaměstnavatele složité době, rozhodně nejde postupovat,“ kritizuje současný stav Nesrovnal.
„Pevně věříme, že na tyto změny se při svém projednávání zaměří Senát a budou z návrhu vypuštěny. V této složité době by stát měl zaměstnavatelům pomáhat a nikoli jim házet klacky pod nohy tím, že na ně bude navalovat další zbytečnou administrativní zátěž,“ uzavírají signatářské organizace.
Rovněž Hospodářská komora nerozumí tomu, proč mají zákonodárci neustále potřebu už dnes administrativou enormně zatížené zaměstnavatele zatěžovat dalšími byrokratickými povinnostmi. „Tímto návrhem, kterým se zaměstnavatelům jednoznačně zvyšuje administrativa, se de facto smazává rozdíl mezi pracovním poměrem a dohodou. Dohody jsou přitom v zákoníku práce upraveny právě proto, aby se zaměstnávání zjednodušovalo jak na straně zaměstnavatele, tak na straně státu. Je pak nadbytečné mít v zákoníku práce speciální ustanovení, které nepřináší žádné zjednodušení.“ Stejně jako další organizace nešetří kritikou ani Hospodářská komora, která s tímto návrhem zásadně nesouhlasí a činí v současnosti kroky, kterými by došlo ke zvrácení regulace v Senátu, sdělil EM Miroslav Beneš z Odboru vnější komunikace HK.
Foto: pixabay.com
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.