Aktuálně:

Obrana má dostat o miliardu méně, než se původně plánovalo

02.06.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Obrana má dostat o miliardu méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo obrany by mělo podle návrhu rozpočtu příští rok dostat proti původním plánům o miliardu korun méně.

Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který má ČTK k dispozici. Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (za ANO) chce o rozpočtu ještě jednat.
Výdaje na obranu mají podle návrhu stoupat i v dalších letech. Česko slibuje NATO, že do roku 2024 obranné výdaje dosáhnou dvou procent HDP. Letos ministerstvo obrany hospodaří s 58,9 miliardy korun. Návrh rozpočtu na rok 2019 počítá s navýšením na 65,6 miliardy, proti schváleným výhledům z loňského roku o miliardu méně. Výhled na rok 2020 pak počítá s výdaji 76,3 miliardy a v roce 2021 85,3 miliardy. Předchozí výhled u roku 2020 udával o miliardu vyšší částku.
Vzhledem k tomu, že se jedná o návrh, ministryně obrany o něm ještě bude dále jednat. Za zásadní nadále považujeme dodržení aliančního závazku dvou procent HDP na obranu v roce 2024,“ sdělil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Případný výpadek jedné miliardy v roce 2019 podle něj dokáže ministerstvo pokrýt z nevyužitých peněz v rezervním fondu v minulosti.
Předchozí vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL slíbila, že do roku 2020 bude Česká republika na obranu uvolňovat 1,4 procenta HDP. Návrh koaliční smlouvy mezi hnutím ANO a ČSSD z tohoto požadavku o rok ustoupil, slib chce naplnit v roce 2021. Česká republika se přitom v NATO zavázala, že do roku 2024 budou obranné výdaje odpovídat dvěma procentům HDP. Což by představovalo podle předpokladů asi 127 miliard korun. Při dodržení současných výhledů by tak po roce 2021 musel rozpočet ministerstva každoročně růst o asi 14 miliard korun ročně.
Rozpočet obrany do roku 2014 klesal, růst začal po zhoršení bezpečnostních hrozeb. Armáda se od té doby pokouší vyměnit zastaralou techniku, doplnit sklady i přijmout nové vojáky. Investice do techniky v příštích letech přesahují 100 miliard korun, nakupovat se mají třeba za více než 50 miliard korun nové obrněné transportéry či vrtulníky. Ministerstvo obrany zároveň řeší potíže s pomalým zadáváním zakázek, kvůli kterému mu každoročně v rozpočtu přebývá několik miliard.
Na ministerstvu obrany pracovalo k začátku ledna celkem 32 110 vojáků z povolání a občanských a státních zaměstnanců. Rozpočet na příští rok počítá, že resort bude platit asi 34 650 lidí, v roce 2020 o asi 1 100 více a v roce 2021 asi 36 860.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.