Aktuálně:

O formě rekultivace lomů na Mostecku se rozhodne příští rok

17.08.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
O formě rekultivace lomů na Mostecku se rozhodne příští rok

O podobě rekultivace hnědouhelných lomů na Mostecku a Chomutovsku má být definitivně rozhodnuto do konce příštího roku.

Podle současných návrhů by se uhelný region měl přeměnit v soustavu jezer, díky čemuž by se mohla podkrušnohorská uhelná pánev stát zásobárnou vody a současně zdrojem elektrické energie z vodních elektráren.
Všechny potřebné studie má ministerstvu průmyslu a obchodu do poloviny roku 2020 předložit státní podnik Palivový kombinát Ústí, který území zasažená těžbou spravuje. Novinářům to při návštěvě regionu řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Chceme vidět výsledky takzvané studie proveditelnosti, která nám ukáže ekonomickou náročnost, energetickou příležitost, technologické možnosti a samozřejmě i environmentální možnosti, které jsou s tím spojené. K 30. červnu (2020) Palivový kombinát Ústí předloží tuto studii proveditelnosti. A v následujícím pololetí, tedy do konce roku 2020, musíme mít rozhodnuto, a musí to být stvrzeno vládním usnesením,“ řekl Havlíček.
Pokud by se podařilo pomocí hydrorekultivace vytvořit v Ústeckém kraji ve vytěžených lomech soustavu propojených jezer, vzniklo by největší vodní dílo v Česku. Objem soustavy by přesáhl 700 milionů kubických metrů. „Pokud by vznikla ta obrovská kaskáda od jezera Milada přes lom ČSA, Tušimice a včetně budoucích Vršan, vznikla by i možnost vytvořit energetické zdroje přibližně v rozmezí jednoho až dvou tisíc megawatt, což vlastně znamená, že bychom vytvořili zdroj na úrovni dvou jaderných reaktorů,“ popsal Havlíček.
Konkrétní možnosti a také náklady na rekultivaci by měla ukázat právě studie proveditelnosti. Podle ředitele Palivového kombinátu Ústí Pavla Lence je samotná rekultivace prací na několik desítek let. Na financování náročných úprav chce stát podle ministra ve velké míře využít peněz z evropských fondů.
Oblast zasažená těžbou uhlí v Ústeckém kraji zabírá zhruba 400 kilometrů čtverečních. Jsou tu doly už zavřené, rekultivované i stále funkční. Jezero už vzniklo na místě dolu u Ústí nad Labem, napuštěno je jezero Most.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.