Aktuálně:

Nemocnice budou péči dle nového systému úhrad vykazovat zkušebně

01.05.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Nemocnice budou péči dle nového systému úhrad vykazovat zkušebně

Nemocnice budou péči v novém systému DRG vykazovat zpočátku jen zkušebně.

Úplné zavedení platby za diagnózu bude trvat několik let. Nepůjde o žádnou revoluci, řekl na tiskové konferenci na téma úhrad péče v nemocnicích ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Veřejné zdravotní pojištění hospodaří přibližně s 320 miliardami korun ročně, péče v nemocnicích stojí z toho asi polovinu.
V současné době je akutní lůžková péče hrazena nemocnicím podle dohody s pojišťovnami paušálně, nový systém bude založen na diagnóze, typu nemocnice a stavu pacienta.
Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) podle svého ředitele Ladislava Duška dokončil metodický vývoj nového systému, který by mohl být ceníkem na pozadí stávajících úhrad. „Díky sběru dat o hospitalizačních případech z referenčních nemocnic za tři roky máme k nim přiřazené reálné náklady,“ uvedl.
Nemocnice od letošního roku vykazují pojišťovnám data o péči starým způsobem i podle DRG. Každá nemocnice podle Duška dostane simulační nástroj, podle kterého si spočítá, jak by se po zavedení nového systému úhrady od pojišťoven změnily. Stejný budou mít i zdravotní pojišťovny.
Máme spory s poskytovateli, zda je zdravotní služba zaplacena férově a dostatečně. Teď budeme vědět, jak reálně službu ocenit,“ řekl novinářům ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek.
Za rok budeme schopni ověřit, jak se systém projeví proti současným úhradám. Bude to dlouhý proces implementovat ho do úhrad,“ dodal prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. Podle něj DRG nebude ani v roce 2021 jediná možnost, jak budou pojišťovny péči hradit.
Nemocnice, kterým by úhrady vyšly výrazně nižší než podle současného systému, budou podle Duška s pojišťovnami jednat. Podle prvních dat za rok 2016 byl rozdíl mezi reálnými náklady spočítanými podle DRG a úhradami za péči v nemocnicích asi deset miliard korun. V roce 2017 podle statistik skončila čtvrtina z celkem asi 200 nemocnic ve ztrátě. Nemocnice zřizuje ministerstvo zdravotnictví, které má zejména ty fakultní, další jsou krajské, obecní, soukromé a církevní.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.