Navrhovaná paušální daň bude nepřehledná, tvrdí odborníci

Uplatnění paušální daně pro živnostníky, které právě projednává Poslanecká sněmovna v novele zákona o daních z příjmů s příjmem nad jeden milión korun, se značně znepřehlední. Především si již na začátku budou muset zvolit pásmo, podle něhož by měli daň platit, a musí zvážit jak předpokládaný příjem, tak též – v případě více živností s různým výdajovým paušálem odhadovaný příjem. Novela zvyšuje hranici ročních příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu, a to na částku na 2 mil. Kč.
„V této souvislosti bychom chtěli upozornit, že nový systém paušální daně je do značné míry komplikovaný a může být pro poplatníky nepřehledný, protože jsou navrhována 3 pásma odvozená primárně od výše příjmů a sekundárně od výše výdajového paušálu, což povede až k devíti různým variantám, jak stanovit daň. I přesto, že cílem nového paušálního režimu bylo zjednodušit administrativu pro daňové subjekty a umožnit širší mase poplatníků daného systému využít, lze očekávat, že navrhované řešení s sebou přinese spíše nejednoznačné situace a výkladové problémy. To by mohlo mít i negativní vliv na podnikatele při rozhodování se, jestli do paušálního režimu vstoupí,“ kritizuje návrh člen představenstva KDP Jiří Nesrovnal.
Za nešťastné řešení také považuje, že pokud podnikatel nesprávně zvolí pásmo paušálního režimu, např. zvolí pásmo vyšší, bude mu vrácen pouze rozdíl na dani, nikoliv rozdíl na odvodech pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pokud naopak poplatník nesprávně zvolí pásmo paušálního režimu nižší, než kterému by správně měl podléhat, mohou mu být ze strany správce daně vyměřeny sankce dle daňového řádu (např. pokuta za pozdě podané daňové přiznání, úrok z prodlení, atd.).„Na výše uvedené skutečnosti jsme v průběhu legislativního procesu upozorňovali Ministerstvo financí. Místo zjednodušení je vytvářen komplikovaný systém, který popírá smysl a princip paušálního režimu,“ komentuje Nesrovnal.
Podstatou paušální daně má být maximální zjednodušení daňových povinností malých podnikatelů. Základní myšlenka je jednoduchá – pokud bude mít drobný podnikatel jednu platbu, kterou uhradí daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění, a nebude muset vést účetní ani daňovou evidenci, bude pro něj jednodušší takovou daň zaplatit, než evidovat náklady a pokoušet se daňovou povinnost různým způsobem „optimalizovat“, vysvětluje členka představenstva ČAK Monika Novotná. Tomu celkem odpovídá stávající úprava, která paušální daň umožňuje podnikatelům s příjmy do 1 mil. Kč, kteří nejsou plátci DPH. Tito podnikatelé tak mají v podstatě jedinou povinnost, evidovat příjmy tak, aby v případě kontroly prokázali, že jejich příjmy nepřekročily uvedený 1 mil. Kč.
„Navrhovaná úprava chce paušální daň rozšířit na další skupinu podnikatelů, a to s příjmy až do 2 mil. Kč, tedy shora uvedená myšlenka – raději zaplatit státu než si komplikovaně řešit daňovou uznatelnost nákladů – by měla zaujmout více poplatníků. Předpokladem by i nadále mělo být, že poplatník nebude plátcem DPH, proto by se měla současně zvýšit hranice obratu pro povinnou registraci k DPH z 1 na 2 mil. Kč. Rozšíření paušální daně na více poplatníků však s sebou nese problémy, na které upozorňuje KDP,“ konstatuje Novotná. Logicky by podle ní měl být rozdíl mezi daňovou a odvodovou povinností poplatníka s obratem 500 tis. Kč ročně a poplatníka s obratem blížícím se 2 mil. Kč ročně. Ministerstvo se tuto disproporci snaží vyřešit zavedením tří pásem pro paušální daň, přičemž prvnímu pásmu (do 1 mil. Kč) by odpovídala paušální daň 5.994 Kč měsíčně, druhému pásmu (do 1,5 mil. Kč) by odpovídala paušální daň 16.000 Kč měsíčně, a třetímu pásmu (do 2 mil. Kč) daň ve výši 26.000 Kč měsíčně. Kromě toho je však také relevantní výše paušálních výdajů, které by si jinak mohl poplatník uplatnit: „Uplatnění paušální daně se tak pro živnostníky s příjmem nad 1 mil. Kč značně znepřehlední. Především si již na začátku budou muset zvolit pásmo, podle něhož by měli daň platit. Musí zvážit jak předpokládaný příjem, tak též – v případě více živností s různým výdajovým paušálem – i to, zda jim podnikání s 80 % nebo 60 % výdajovým paušálem bude tvořit alespoň 75 % celkových příjmů, a podle toho začít platit paušální daň,“ vysvětluje Novotná úskalí návrhu. Jak dále uvádí, základní problém bude vznikat v případě, že příjmy neodhadnou poplatníci správně. Pokud budou předpokládat vyšší příjem, budou platit v průběhu roku nejen vyšší daň, ale i sociální a zdravotní pojištění. O přeplatek na dani by si mohli požádat, ale sociální a zdravotní pojištění se jim nevrací. Na druhou stranu, pokud budou zvažovat příjem v nižším pásmu a následně bude jejich příjem vyšší, než očekávali, mohou kromě doplatku být nuceni platit i sankce za porušení podmínek paušální daně.
„Paušální daň totiž není upravena jako měsíční zálohová platba, která se může po uplynutí zdaňovacího období vyrovnat podle pásma, kam by poplatník fakticky náležel, ale jde o měsíční daňovou povinnost. V tomto smyslu by nepochybně prospělo celému systému paušální daně – a to, i pokud bude ve více pásmech, aby platba byla zálohová a poplatník mohl na konci roku vyrovnat nedoplatek nebo požádat o vrácení přeplatku v případě, že by se sám zařadil do „špatného“ pásma, bylo by umožněno poplatníkům zařadit se do systému paušální daně i po uplynutí zdaňovacího období, pokud by na jeho konci zjistili, že podmínky splňují (a to doplatkem 12ti měsíčních plateb) a systém paušální daně by byl umožněn i plátcům DPH, podobně, jako jim je umožněno uplatit náklady formou výdajového paušálu,“ uzavírá advokátka.
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek