Aktuálně:

Návrh rozšíření kompetencí celníků mají politici za nesystémový

28.04.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Návrh rozšíření kompetencí celníků mají politici za nesystémový

Před zbytečným rozmělňováním kompetencí a možným vznikem rivality mezi policií a celníky varují kritici opětovného návrhu ministerstva financí, aby celníci

mohli vyšetřovat daňové trestné činy. Předloha z dílny Aleny Schillerové (za ANO) nebude mít zřejmě podporu středopravicových stran ani Pirátů. Jedná se podle nich o nesystémový krok. Proti návrhu se v anketě ČTK vyslovili i zástupci sociálních demokratů a komunistů, kteří vedou rozhovory o podpoře vlády hnutí ANO premiéra v demisi Andreje Babiše.
Nejsem pro dělení vyšetřovacích pravomocí, mám za to, že pokud možno nemají existovat paralelní policie, které by se mohly dostávat do vzájemných konfliktů anebo spolu soutěžit. Vhodnější cestou se mi zdá existence specializovaných útvarů uvnitř policie,“ uvedl šéf sněmovního klubu ČSSD Jan Chvojka. „Celní správa může tyto věci už dnes prošetřovat v první fázi trestního řízení – dublovat ale roli policie nemusí být efektivní. Složky navíc mohou spolupracovat v rámci daňové kobry,“ připomenul speciální jednotku, ve které policie s celníky spolupracuje, poslanec KSČM Jiří Dolejš.
I podle poslance ODS Jana Skopečka má Celní správa už nyní postavení policejního orgánu u vybraných trestných činů týkajících se cel a daní. „Jakékoliv další rozšiřování pravomocí v tomto směru odmítám a považuji ho za nebezpečné. Šlo by o budování alternativní policie, konkurence k tomuto represivnímu orgánu. Důvěřuji v této problematice Policii ČR,“ uvedl. Lze podle něj jen domýšlet, jakou má tento návrh souvislost s personálními změnami při reorganizaci policie a konflikty v předchozí vládní koalici. „Vůbec už pak nechci domýšlet, kam by vedly případné konflikty a soupeření mezi těmito orgány se stejnými represivními pravomocemi,“ uvedl.
Žádný důvod ke změně nevidí ani předseda STAN Petr Gazdík. „Stát tady postupuje trochu protisměrně. Nejprve zřídí speciální útvar pro finanční kriminalitu pak jej zruší, teď jej chce znovu zřídit a zároveň dát tuto pravomoc celníkům. Vláda bez důvěry tyto kroky bez ladu a skladu rozhodně dělat nemá,“ soudí.
Není důvod od policie přenášet pravomoci na jiný orgán. Jsem proti jednorázovým rychlým zásahům do odhalování a vyšetřování kriminality, protože takovéto neuvážené rychlé kroky povedou k tomu, že bude paralyzován způsob vyšetřování tohoto druhu trestné činnosti a jediní, kdo z toho budou něco mít, jsou nakonec ti zločinci,“ řekl šéf TOP 09 a exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Navíc k tomu podle něj vláda v demisi nemá dostatečný mandát.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš připomenul, že Babiš se snažil rozšířit kompetence celníků už v době, kdy vedl resort financí. „Koalice proti tomu vystupovala, že on si nebude budovat vlastní policii. A evidentně ho to nepustilo ani v momentě, kdy resorty má všechny,“ uvedl s tím, že záležet bude i na rozdělení resortů ve vznikajícím kabinetu. Návrh má za nesystémový. Myslí si, že Babiš tak činí mimo jiné i proto, aby našel nové uplatnění pro celníky, kterým ubyla práce po vstupu země do schengenského prostoru. „Daleko efektivnější by bylo, aby při ministerstvu financí vznikl útvar, který bude řešit daňové úniky velkých korporací, a lidi, kteří mají zkušenosti z celní správy tam nabrat,“ uvedl.
Za odbornou záležitost, kterou je třeba prodiskutovat, označil návrh předseda SPD Tomio Okamura. „Faktem je, že finanční delikty v historii šetřila finanční správa a to právě kvůli specifické odbornosti nutné pro porozumění finančním kauzám,“ myslí si.
Z novely zákona o celní správě a novely trestního řádu, kterou předložilo ministerstvo financí do připomínkového řízení, vyplývá, že pokud by byla předloha přijata, celníci by mohli vyšetřovat trestné činy od ledna 2021. Ministerstvo také požaduje pro celníky rozšíření pravomocí na prověřování trestních oznámení i u dalších daní, nyní je to u DPH a spotřebních daní.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.