Aktuálně:

Návrh: Dotace na sociální služby budou příští rok stejné jako letos

21.06.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Návrh: Dotace na sociální služby budou příští rok stejné jako letos

Dotace od státu na sociální služby by měly zřejmě příští rok zůstat stejné jako letos.

Ministerstvo práce by na ně ve své pokladně mělo mít znovu 15,7 miliardy korun. Vyšší než letos mají naopak být výdaje na příspěvek na péči. Vyplývá to z materiálu o přípravě státního rozpočtu na rok 2020, který by měla v pondělí projednávat vláda. Dokument má k dispozici ČTK. Kraje přitom už letos chybějící sumu vyčíslily na dvě miliardy a požadovaly dofinancování.

V kapitole ministerstva práce a sociálních věcí se rozpočtují mimo jiné výdaje na transfery (převod dotací) podle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách ve výši 15,7 miliardy korun ročně,“ uvedlo ministerstvo financí v dokumentu.
Dotace na sociální služby rozdělují poskytovatelům kraje. Dostávají na ně peníze od ministerstva práce. Finance slouží na úhradu péče o seniory, postižené, rodiny v tísni, oběti domácího násilí, opuštěné děti a další potřebné. Stát jimi platí za činnosti, které většinou sám neposkytuje.
Dotace na sociální služby v posledních letech každoročně rostou. Letos na ně ministerstvo práce má 15,72 miliardy. Loni to bylo 14,89 miliardy korun.
Systém sociálních služeb se zavedl od roku 2007. Tehdy dotace činily 7,17 miliardy. V dalším roce se zvedly na 7,43 miliardy. Po nástupu krize se snížily. Nejníže spadly v roce 2011, a to na 6,22 miliardy. Od té doby zas rostou. Nyní je suma proti roku 2014 zhruba dvojnásobná. Provozovatelé poukazují na to, že přibývá lidí, kteří péči potřebují. Zvedají se i náklady, zdražily například energie. Odboráři a poskytovatelé péče se snaží obrátit pozornost i na to, že je potřeba navyšovat výdělky, aby bylo možné získat a udržet zaměstnance.
Vláda v posledních letech několikrát vydala nařízení o růstu platů. Naposledy o přidání rozhodla před koncem loňského roku. Letošní dotační suma s tím ale nepočítala. Kraje chybějící částku na odměňování a projekty vyčíslily na dvě miliardy korun a požadovaly dofinancování. Po tříměsíčních sporech dostanou od ministerstev práce a financí letos miliardu korun, do roku 2022 pak mohou případně z EU získat na určité projekty 1,5 miliardy. Řada opozičních politiků tento postup kritizuje. Podle asociace poskytovatelů a některých organizací na pomoc potřebným se potíže jen oddálí, ale nevyřeší.
Platy by se měly zvednout i v příštím roce, zatím není jasné o kolik. Ministerstvo financí navrhuje zvýšit sumu na výdělky pro většinu lidí ve veřejném sektoru o dvě procenta. Odboráři požadují osm procent.
Víc peněz než letos by mělo naopak putovat do příspěvků na péči pro lidi závislé na pomoci. Za dávku si mají zajistit opatrování. Celkem by příští rok měli dostat 31,3 miliardy. Letos je to 26,6 miliardy. Důvodem výraznějšího růstu je letošní navýšení příspěvků ve třetím a čtvrtém stupni.
Příjemců příspěvků postupně přibývá. V roce 2007 peníze na péči od státu dostávalo měsíčně v průměru 277 tisíc lidí, loni v prosinci 361 tisíc. Očekává se, že se stárnutím společnosti se bude počet dál zvyšovat.
Výzkumy z minulých let ukázaly, že řada lidí příspěvek nevyužívá na péči a pomoc profesionálů si za ni neplatí. Řada příjemců ho vnímá jako další dávku a přilepšení od státu. Vydává ho za léky, dopravu a další věci, zjistili experti.
Výše dotací na sociální služby a výdajů na příspěvek na péči v miliardách korun v jednotlivých letech

Rok Dotace Příspěvek na péči
2007 7,17 14,61
2008 7,43 18,25
2009 7,04 18,70
2010 6,83 19,60
2011 6,22 18,08
2012 6,38 18,39
2013 6,56 19,54
2014 7,71 20,40
2015 8,57 21,21
2016 9,19 23,10
2017 11,25 25,17
2018 14,89 26,07
2019 15,72* 26,60
2020** 15,7** 31,30

* schválený rozpočet na letošní rok
** návrh rozpočtu na rok 2020
Zdroj: Návrh rozpočtu na rok 2020, východiska ministerstva práce k připravované novele o sociálních službách, zpráva RIA k dřívější novele o sociálních službách
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.