Aktuálně:

Na daních stát vybral o čtyřicet miliard meziročně víc

27.07.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Na daních stát vybral o čtyřicet miliard meziročně víc

Česká republika vybrala na daních v pololetí o devět procent meziročně více, celkově šlo o čtyřicetimiliardový nárůst.

V částce není započítáno pojistné na sociální zabezpečení. Na dani z přidané hodnoty vybraly finanční úřady v první polovině roku asi sto osmdesát miliard korun, o čtrnáct procent meziročně více, na dani z příjmů právnických osob zhruba třiadevadesát miliard korun, o osm procent více ve srovnání se stejným obdobím minulého roku.
Jak zveřejněnila na svém webu, zaznamenala Finanční správa České republiky meziroční růst také u příjmů z daně z příjmů fyzických osob. Celkové příjmy státu z daní bez pojistného na sociální zabezpečení v pololetí dosáhly 461,3 miliardy korun.
DPH, daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů fyzických osob patří mezi takzvané sdílené daně, jejichž výnosy se dělí mezi státní rozpočet a pokladny měst a krajů. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu daní z příjmů právnických a fyzických osob. V rámci příjmů z DPH získají kraje podíl 8,92 procenta a obce 21,4 procenta.
Obcím od letošního roku vzrostl podíl na DPH, na druhé straně však již nedostávají třicetiprocentní podíl, který jim ještě v minulém roce plynul z daní fyzických osob samostatně výdělečně činných. Počínaje příštím rokem by měl obcím vzrůst podíl na DPH na 23,58 procenta. Obce a města by tak mohly do rozpočtu obdržet celkem asi 8,5 miliardy korun ročně navíc. Příslušnou novelu minulý týden schválil Senát a musí ji ještě podepsat prezident.
Samotný státní rozpočet za první polovinu aktuálního roku z výběru DPH získal 125,3 miliardy korun, o 13 procent více ve srovnání s minulým rokem. Na firemních daních do státní kasy putovalo 65,6 miliardy korun, meziročně o osm procent více. Ze statistik Ministerstva financí k výsledkům státního rozpočtu za první pololetí vyplývá, že na spotřebních daních stát meziročně vybral o necelé procento více, celkem 76,2 miliardy korun.
Nově od letošního roku nabyl účinnosti zákon o dani z hazardních her, který zavedl daň z hazardních her a daň z technických her, které nahradily odvody z loterií a z nichž stát letos v prvním pololetí vybral téměř tři miliardy korun. Zákon nově zavedl princip tzv. samovyměření, změnil zdaňovací období z ročního na čtvrtletní a upustil od placení záloh. Daň z hazardních her zahrnuje hry provozované prostřednictvím internetu i hry provozované jinak.
Průběh celostátního inkasa sdílených daní v roce 2016 a 2017 (v mld. Kč):

DPH DPPO DPFO závislá činnost DPFO zvláštní sazba DPFO podávající přiznání Odvod z loterií Daň z hazardních her vyjma daně
z technických her
Daň z technických her
Inkaso
k 30. 6. 2017
179,7 93,3 77,9 7,3 1,3 0,8 0,8 2,1
Inkaso
k 30. 6. 2016
157,5 86,7 69,2 7,6 0,9 1,2

Zdroj: Finanční správa


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.