Aktuálně:

MŠMT bude chtít pro příští rok o třicet miliard víc

10.05.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
MŠMT bude chtít pro příští rok o třicet miliard víc

Ministerstvo školství bude pro příští rok usilovat o navýšení svého rozpočtu zhruba o třicet miliard korun.

Peníze chce využít na změny financování regionálního školství, pro vysoké školy i na růst výdělků. Podle plánu by se od ledna měly zvýšit učitelům platové tarify o deset procent. Novinářům to po jednání tripartity řekl ministr školství v demisi Robert Plaga (za ANO).
Rádi bychom, aby se tarifní složka platu zvedla o deset procent. Rád bych dostal ale i další peníze do nadtarifních složek, aby i ředitelé měli možnost do osobních příplatků a odměn zohlednit další navýšení. Deset procent v tarifu je minimum,“ uvedl Plaga. Podle něj se zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů na tripartitě shodli na tom, že školství a vzdělávání má být priorita a je nutné mu zajistit finance.
Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) sumu zatím nepřislíbila. „Nebudu se k té částce třicet miliard teď zavazovat,“ řekla po jednání tripartity. Zopakovala slib, že do roku 2020 by průměrný plat pedagoga měl dosahovat 130 procent průměrné mzdy ve státě. Do konce řádného volebního období by učitelé měli mít kolem 45 tisíc korun.
Učitelům se tarify zvedly naposledy loni na podzim, a to o 15 procent. Ministr žádal kraje, aby mu do konce dubna doložily, kolik jim na přidání letos chybí. Asociace krajů oznámila, že schází 2,5 miliardy korun. Podle Plagy částka ale tak vysoká není. Pro regiony by chtěl ale letos ještě dodatečně zajistit 1,2 miliardy.
Napřed musíme zalátat tuto díru v rozpočtu, teprve potom se můžeme bavit o tom, jestli budeme přidávat ještě v průběhu letošního roku. Osobně bych byl radši, kdybych sehnal dostatek prostředků od ledna 2019,“ dodal ministr v demisi.
Tripartita projednávala strategii rozpočtu na příští roky a konvergenční program. Dokumenty s vyššími výdaji na růst výdělků nepočítají. Podle ministra v demisi ministerstvo financí do částek zahrnulo jen povinné výdaje, které určuje zákon. Neznamená to ale, že by se s částkou na přidávání do budoucna nepočítalo a v rozpočtu pak nebyla, řekl Plaga.
Příští rok si změny financování regionálního školství vyžádají z tří desítek miliard asi 11,5 miliardy. Školy by měly dostávat peníze podle počtu odučených hodin, ne podle počtu žáků jako nyní. Sněmovní školský výbor ale podpořil návrh, podle něhož by se reforma měla o dva roky odložit.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.