Aktuálně:

MPSV chystá návrhy změn financování sociálních služeb

05.05.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
MPSV chystá návrhy změn financování sociálních služeb

Ministerstvo chystá návrhy změn financování sociálních služeb.

Jednou z variant je zavedení víceletého modelu, kdy by poskytovatelé dostávali dotace ne na jeden rok jako teď, ale na více let. ČTK to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Další možnosti financování služeb pro seniory, postižené a jiné potřebné nechtěla zatím přiblížit. Financování upraví novela o sociálních službách, Maláčová ji chce předložit na podzim.

Dotace poskytovatelům sociálních služeb v minulosti dávalo ministerstvo. Od roku 2015 posílá peníze krajům, které je samy rozdělují. Letos na to dostaly 15,1 miliardy korun. Stěžují si na nedostatek peněz a žádají o doplacení 1,92 miliardy korun. Varují před omezením provozu. Situace se každý rok opakuje, stát pak dodatečně hledá stovky milionů. Podle zástupců krajů i opozičních politiků by problém řešilo víceleté financování.
Je to jeden z modelů. Budu mít ambici a chtěla bych systém financování sociálních služeb změnit, abychom se dvakrát ročně nesetkávali a nemluvili o blížícím se kolapsu sociálních služeb,“ řekla Maláčová. V červnu chce představit východiska pro přípravu novely. „Ještě předtím, než o tom začneme veřejně diskutovat, bych chtěla mít dohodu na úrovni koaliční rady,“ dodala ministryně.
Podle jihočeské hejtmanky Ivany Stráské (ČSSD) by víceleté financování mohlo problémy s nedostatkem peněz pro sociální služby vyřešit. Dotace by se mohly poskytovat ne na rok, ale na tři roky. „Každý rok je částka, která je vyčleněna na sociální služby, nedostatečná. Pak se ve dvou nebo třech cyklech dofinancovávají. Vytváří to problém nám, poskytovatelům, vládě,“ uvedla na posledním jednání sněmovního sociálního výboru Stráská. Podle ní se o víceletém financování mluví dvacet let a stanovit by se mělo, jak se na placení služeb bude podílet stát, kraje, obce, zdravotní pojišťovny i klienti.
Výbor chce mít od Maláčové do poloviny září návrhy variant, jak by se problémy s financováním daly v budoucnu řešit. O nutnosti změn v hrazení péče o seniory či postižené mluví lidovci, Piráti, TOP 09 či komunisté.
Novelu o sociálních službách dostala Sněmovna už v minulém volebním období. Nestihla ji ale projednat. „Zkušenost hovoří o tom, že tento složitý zákon musí přijít co nejdřív, tedy daleko před koncem volebního období,“ podotkla místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Vyhodnotit by se podle ní mělo i to, zda byl přesun rozdělování dotací na kraje správný a zda nepodporují hlavně svá zařízení.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.