Aktuálně:

Ministerstvo chystá další školení ke změně financování škol

07.08.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Ministerstvo chystá další školení ke změně financování škol

Ministerstvo školství chce tento měsíc a v září proškolit zhruba patnáct set úředníků z regionů a zástupců speciálních škol k

novému způsobu financování školských zařízení. To má začít fungovat od ledna, ale od září podle něj školy budou muset nastavit své rozvrhy. Semináře navážou na školení, která se konala v předchozích měsících. Ministerstvo o tom informovalo na svém webu. Školy dosud dostávají peníze podle počtu žáků, nově to bude podle počtu odučených hodin.
Zástupci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy budou školit úředníky obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů. Další semináře na téma změny financování asistentů pedagoga se budou pořádat pro zástupce základních škol se speciálními třídami a škol speciálních,“ uvedlo ministerstvo.
Semináře se budou konat v Praze a Olomouci. První se uskuteční 19. srpna a zúčastní se ho úředníci z Prahy a Karlovarského, Plzeňského a Středočeského kraje. Poslední bude školení pro úředníky krajských úřadů, a to 17. září v Praze.
Úředníci odborů školství obcí a krajů mají na starosti kontrolu údajů pro výpočet financí na rok 2020 a budou s reformou radit školám ve svém regionu. Součástí školení bude proto také praktické procvičování konkrétních výpočtů pro modelovou školu, sdělil úřad.
V březnu se seminářů podle ministerstva zúčastnilo zhruba 250 pracovníků krajských úřadů a úřadů obcí s rozšířenou působností. Tyto instruktáže se soustředily především na údaje o zaměstnancích a mzdách, které budou při novém způsobu financování důležité pro stanovení výše peněz pro zařízení.
V souvislosti s přípravou reformy ministerstvo od ledna rozepsalo krajským úřadům asi miliardu korun na vyrovnání mezikrajových rozdílů v platech učitelů. Zároveň vyčlenilo v letošním rozpočtu 1,8 miliardy korun na překryvy učitelek v mateřských školách. Od září chce dalšími penězi navíc umožnit školám nastavení rozvrhů podle nového způsobu financování.
Loni ministerstvo uspořádalo k reformě financování škol semináře, kterých se podle jeho odhadu zúčastnilo kolem tří tisíc ředitelů škol z 11 krajů.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.