Aktuálně:

Merzova finanční revoluce: Evropa se chystá na vlastní Wall Street

19.10.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Merzova finanční revoluce: Evropa se chystá na vlastní Wall Street

Německý kancléř Friedrich Merz představil ambiciózní myšlenku celoevropské burzy cenných papírů, která by měla posílit konkurenceschopnost EU vůči globálním gigantům, jako je Wall Street. Tento návrh, zakotvený v širším projektu Unie kapitálových trhů (CMU), slibuje lepší financování evropských firem a zamezení odlivu kapitálu, ale zároveň vyvolává otázky o dopadech na menší národní trhy, včetně českého. 

Myšlenka jednotné evropské burzy není nová – její kořeny sahají do 50. let minulého století, kdy Římská smlouva z roku 1957 položila základy volného pohybu kapitálu. V roce 1974 vznikla Federace evropských burz cenných papírů (FESE), která koordinuje tyto trhy, a zavedení eura v roce 1999 výrazně usnadnilo přeshraniční investice. Přesto zůstává evropský trh roztříštěný: podle FESE existuje v EU přes 500 obchodních platforem, přičemž pouze 30 procent obchodů se odehrává na transparentních burzách. V 90. letech se Euronext stal prvním panevropským mostem spojujícím Amsterdam, Brusel a Paříž, ale neúspěšné fúze, jako například ta mezi London Stock Exchange (LSE) a Deutsche Börse v roce 2017, ukazují na trvalé národní rivalství. Dnes evropské burzy vykazují stabilitu, ale jejich celková tržní kapitalizace je stále nižší než americká. Například Deutsche Börse má hodnotu přibližně 42,76 miliardy eur, zatímco LSE dosahuje kapitalizace 3,74 bilionu USD.

Merzův impuls

Friedrich Merz vidí v evropské burze lék na fragmentaci, která omezuje likviditu a zvyšuje náklady pro firmy. Zdůraznil potřebu udržet úspěšné evropské hráče, jako je biotechnologická společnost BioNTech, přímo v Evropě, místo odchodu na americké trhy. Podle Evropské komise je CMU klíčovým projektem, který má odstranit regulační bariéry a podpořit malé a střední podniky. V Evropě je závislost na bankovním financování stále vysoká – na rozdíl od USA, kde burzy hrají větší roli.

Argumenty pro jsou lákavé: zvýšená likvidita by snížila náklady na financování, přilákala zahraniční investory a posílila euro jako globální měnu. Naopak kritici varují před riziky – dominance center, jako jsou Frankfurt nebo Paříž, by mohla oslabit menší burzy, včetně pražské. Česká národní banka (ČNB) upozorňuje na systémová rizika, jako je rychlejší šíření krizí a Hospodářská komora ČR zdůrazňuje nutnost zohlednit národní specifika. 

Může Evropa konkurovat světovým trhům?

V optimistickém scénáři by do roku 2030 Evropa mohla konkurovat světovým trhům – s vyšší likviditou a důrazem na zelené investice. Realisticky lze očekávat postupný pokrok bez úplné konsolidace. Pesimisticky? Fragmentace by mohla EU oslabit a podnítit odliv kapitálu.

Merzova vize je krok vpřed, ale vyžaduje opatrnost. Pokud uspěje, může se evropský kapitálový trh stát srdcem unijní ekonomiky; jinak zůstane mozaikou, kterou bude těžké složit do celku. 

Zdroj info: n-tv.de, fese.eu, europa.eu, Výroční zprávy burz: Deutsche Börse, ČNB

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.