Aktuálně:

Merz míří do Washingtonu s evropským mandátem. Bude to stačit?

01.03.2026, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Merz míří do Washingtonu s evropským mandátem. Bude to stačit?

Německý kancléř Friedrich Merz vyráží v úterý do Bílého domu s něčím, co se v poslední době v Evropě nedaří příliš často – se společnou pozicí EU k americkým clům. Jde o jeho druhou osobní návštěvu u Donalda Trumpa od loňského května, kdy se ujal funkce. Tentokrát ale nejde jen o symbolické setkání. Jde o to, zda Evropa dokáže mluvit jedním hlasem v situaci, kdy Trump mění pravidla hry rychleji, než stihne Brusel svolat koordinační schůzku.

Americký Nejvyšší soud rozhodl, že plošná cla uvalená na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích z roku 1977 jsou nezákonná. Trumpova reakce? Nové globální clo ve výši 10 procent na veškerý dovoz, které vstoupilo v platnost 24. února. Jenže ani to není konec příběhu. K dnešnímu dni zůstává přibližně 7 procent exportu z EU do USA zatíženo cly přesahujícími právě tuto hranici.

Evropský parlament proto pozastavil ratifikaci obchodní dohody s USA, dokud nebude jasné, co vlastně platí. Výbor pro mezinárodní obchod odložil hlasování na neurčito – nová cla jsou v rozporu s dohodnutým desetiprocentním stropem. Mluvčí německé vlády sice uvedl, že Berlín předpokládá dodržení dohody, ale v Bruselu to zní spíš jako přání než jistota.

Evropa hledá pevný bod v pohyblivém písku

Merz podle svého mluvčího velmi úzce koordinuje postup s unijními partnery. To je v současné situaci klíčové – a zároveň nesmírně obtížné. Evropská unie se snaží formulovat jednotnou pozici v době, kdy Trump mění podmínky rychleji, než vyschne inkoust pod předchozí dohodou. České firmy čelí zvýšené nejistotě, exportéři nevědí, jaká pravidla budou platit za měsíc. Jeden komentátor to nazval „čistým chaosem ze strany americké administrativy“.

Vztahy mezi Washingtonem a Bruselem jsou napjaté nejen kvůli clům. Trump si dělá nároky na Grónsko, což vyvolalo solidární gesta evropských zemí vůči Dánsku. A pak tu byla Mnichovská bezpečnostní konference v polovině února, kde americký ministr zahraničí Marco Rubio sklidil potlesk ve stoje za projev, který byl sice méně konfrontační než loňský výstup viceprezidenta J.D. Vance. Merz ale zůstal skeptický – podle něj jde stále o stejnou politiku, jen v přátelštějším obalu.

Jak silná je Evropa?

Merz tedy pojede do Washingtonu s evropským mandátem, ale otázka zní: má Evropa dostatečnou páku? Brusel sice opakuje, že „má nástroje k reakci“, pokud by se situace dále vyhrocovala, ale zatím převládá vyčkávací postoj. Zmrazení ratifikace obchodní dohody je signál, že Evropa nebude přijímat jednostranné změny pravidel. Zároveň je to ale jen obranný tah, ne aktivní strategie.

Německo jako největší evropská ekonomika nese zvláštní odpovědnost. Export do USA je pro německý průmysl klíčový, a to platí i pro řadu českých firem napojených do německých dodavatelských řetězců. Pokud se Merzovi nepodaří dosáhnout alespoň základní předvídatelnosti, dopad pocítí celý region.

Úterní schůzka v Oválné pracovně ukáže, zda společná evropská pozice dokáže Trumpa přimět k respektování dohodnutých pravidel. Nebo zda se Evropa bude muset smířit s tím, že transatlantické vztahy fungují nově – bez pevných pravidel, jen s dočasnými příměřími mezi jednotlivými koly vyjednávání.

Zdroj info: ČTK 

Autor: Marek Hájek 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.