Tak dlouho se mluvilo o 1 procentu HDP na kulturu, až se do programového prohlášení dostalo jedno procento rozpočtu, přičemž státní rozpočet je pro představu zhruba třetinový oproti našemu HDP.
Být nad 1 procentem HDP není nereálné, několik takových zemí existuje, ale všechny mají území až za polárním kruhem. Ambice mít alespoň 1 procento rozpočtu tak alespoň není přehnaná a je uskutečnitelná. Nicméně vláda je ve svém prohlášení přehnaně opatrná a jen říká, že rozpočet „bude směřovat“ k jednomu procentu.
Ministerstvo kultury je třetí nejmenší ministerský úřad a v relativním srovnání mu ubližuje zejména rekordní tempo nafukování rozpočtu, který ale bobtnal v jiných kapitolách. Čistě statisticky není pravda, že by se zmenšovalo, jen jiná ministerstva rostla rychleji.
Hlavním bodem kulturní části programového prohlášení je příprava nového zákona o veřejných kulturních institucích. Souhlasíme, že mediální rady by měl volit (také) Senát, aby jejich složení nepodléhalo vůli aktuální vládní většiny.
Problematická je také snaha podporovat vyšší daňové zvýhodnění mecenášství a sponzoringu. Podpora kultury zdola je bohulibá činnost a je obecně správné, aby kultura nestála z kritické části na státu. Na druhou stranu je přesně toto výjimka, která už z dálky křičí, že bude využívána k daňové optimalizaci. Liberálové můžou mít radost, že bude někdo platit nižší daně, od nesplnitelného, ale přeci stále ideálu spravedlivých a jednoduchých daní se ale mírně vzdálíme.
Naprosto nepochopitelný je evergreen pobídek filmovému průmyslu. Středopravá vláda sice tento bod obalila nicneříkajícími slovy o udržitelnosti, systematičnosti a strategičnosti, ale pořád to není nic jiného než staré nedobré pobídky filmařům. „Podpoříme kulturní a kreativní odvětví, včetně systematické a trvale udržitelné podpory filmového průmyslu prostřednictvím filmových pobídek. Prosadíme transformaci Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize včetně strategické podpory herního průmyslu,“ říká text. „Podpoříme pobídky filmařům, vedle filmu zařadíme i počítačové hry,“ dalo by se to stručně přeložit. Zařazení her vedle filmů je moderní a dává smysl, ale lepší by bylo nemít podporu ani jednoho. Ostatně u her sami dobře vidíme, že to bez pobídek funguje.
DOMINIK STROUKAL, je hlavní ekonom Platební instituce Roger, programový ředitel Misesovy akademie Liberálního institutu a vedoucí katedry ekonomie na VŠ Cevro Institut
Foto: Pixabay
Zdroj: Dominik Stroukal
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
