Aktuálně:

Liberální institut hodnotí programové prohlášení vlády: Kultura

05.03.2022, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Liberální institut hodnotí programové prohlášení vlády: Kultura

Tak dlouho se mluvilo o 1 procentu HDP na kulturu, až se do programového prohlášení dostalo jedno procento rozpočtu, přičemž státní rozpočet je pro představu zhruba třetinový oproti našemu HDP.

Být nad 1 procentem HDP není nereálné, několik takových zemí existuje, ale všechny mají území až za polárním kruhem. Ambice mít alespoň 1 procento rozpočtu tak alespoň není přehnaná a je uskutečnitelná. Nicméně vláda je ve svém prohlášení přehnaně opatrná a jen říká, že rozpočet „bude směřovat“ k jednomu procentu.
Ministerstvo kultury je třetí nejmenší ministerský úřad a v relativním srovnání mu ubližuje zejména rekordní tempo nafukování rozpočtu, který ale bobtnal v jiných kapitolách. Čistě statisticky není pravda, že by se zmenšovalo, jen jiná ministerstva rostla rychleji.
Hlavním bodem kulturní části programového prohlášení je příprava nového zákona o veřejných kulturních institucích. Souhlasíme, že mediální rady by měl volit (také) Senát, aby jejich složení nepodléhalo vůli aktuální vládní většiny.
Problematická je také snaha podporovat vyšší daňové zvýhodnění mecenášství a sponzoringu. Podpora kultury zdola je bohulibá činnost a je obecně správné, aby kultura nestála z kritické části na státu. Na druhou stranu je přesně toto výjimka, která už z dálky křičí, že bude využívána k daňové optimalizaci. Liberálové můžou mít radost, že bude někdo platit nižší daně, od nesplnitelného, ale přeci stále ideálu spravedlivých a jednoduchých daní se ale mírně vzdálíme.
Naprosto nepochopitelný je evergreen pobídek filmovému průmyslu. Středopravá vláda sice tento bod obalila nicneříkajícími slovy o udržitelnosti, systematičnosti a strategičnosti, ale pořád to není nic jiného než staré nedobré pobídky filmařům. „Podpoříme kulturní a kreativní odvětví, včetně systematické a trvale udržitelné podpory filmového průmyslu prostřednictvím filmových pobídek. Prosadíme transformaci Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize včetně strategické podpory herního průmyslu,“ říká text. „Podpoříme pobídky filmařům, vedle filmu zařadíme i počítačové hry,“ dalo by se to stručně přeložit. Zařazení her vedle filmů je moderní a dává smysl, ale lepší by bylo nemít podporu ani jednoho. Ostatně u her sami dobře vidíme, že to bez pobídek funguje.
DOMINIK STROUKAL, je hlavní ekonom Platební instituce Roger, programový ředitel Misesovy akademie Liberálního institutu a vedoucí katedry ekonomie na VŠ Cevro Institut
Foto: Pixabay
Zdroj: Dominik Stroukal


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.