Aktuálně:

Kvantové počítače na dosah ruky! Co to je? Jaká přináší rizika?

04.03.2025, Autor: Vojtěch Benda

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Kvantové počítače na dosah ruky! Co to je? Jaká přináší rizika?

Již relativně dlouho existuje snaha vytvořit funkční a spolehlivý kvantový počítač. Doposud se odhadovalo, že něco takového nebude možné po celá desetiletí. Nyní Microsoft oznámil nový průlom, který by mohl znamenat funkční kvantový počítač v horizontu let.

Jedná se o nový počítačový čip na bázi takzvaných topovodičů, což bylo možné díky zcela novému materiálu vytvořenému právě za tímto účelem. Pokud se ukáže nový směr jako správný, mohou být kvantové počítače funkční do několika let. Chetan Nayak, technický pracovník ve společnosti Microsoft, podle BBC věří, že tento vývoj otřese konvenčním myšlením o budoucnosti kvantových počítačů.

Kvantové počítače by mohly přinést skokový vývoj v mnoha vědeckých odvětvích, protože mají potenciál v rozumném čase vyřešit problémy, které by i současným superpočítačům mohly podle odhadů trvat i déle než existuje Vesmír.

Na rozdíl od standartních počítačů fungujících na systému nul a jedniček jsou kvantové počítače schopné pracovat se základními stavebními kameny, které jsou obojím současně v takzvaném stavu suprapozice. Tyto kvantové bity, označované jako qubity, jsou tedy pro stroj během výpočtu i nulou i jedničkou. Díky tomu je možné, aby kvantové počítače byly schopné v řádu minut provádět výpočty, které by současným počítačům měly trvat miliony let.

Problém s kvantovými počítači je ten, že čím více mají quibitů, tím jsou sice výkonější, ale také nespolehlivější. Právě proto se různé společnosti snaží zvýšit spolehlivost takových počítačů. Nová technologie topovodičů by tento pokrok mohla značně urychlit, ale podle odborníků je třeba více dat než bude jasný její význam pro kvantovou technologii.

Kromě pozitiv ve větší výpočetní kapacitě nebo pokroku v různých odvětvích mohou mít kvantové počítače i stinnou stránku. Především se jedná o bezpečnost. Současný nejrozšířenější šifrovací systém RSA stojí na tom, že neexistuje algoritmus, který by v rozumném čase dokázal odhalit prvočíselný rozklad součinu dvou velmi vysokých prvočísel. Tím pádem současné počítače mohou dojít k odpovědi pouze postupným zkoušením, což by jim zabralo absurdně dlouho dobu. Kvantový počítač by mohl všechny tyto pokusy provést najednou a tak prolomit tuto šifru chránící nejen mnoho citlivých dat každého z nás, ale také klíčové informace států či firem včetně každodenní záležitostí, jako jsou bankovní převody.

Naštěstí si mnozí toto nebezpečí uvědomují a v srpnu vydal Národní institut pro standardy a technologie v USA nové standarty pro šifrování, které počítají i s kvantovou technologií. Nyní je důležité nové zabezpečení zavést ve všech klíčových oblastech, dříve než budou ohroženy kvantovou technologií, což nemusí být jednoduché. Velké firmy a státy tato bezpečnostní opatření patrně přijmou velmi rychle, ale pokud jde o bezpečí jednotlivců může to být složitější. Některé starší přístroje ani nemusí být schopné toto nové šifrování zvládnou.

Problém také je, že pokud by byla nyní ukradena nějaká zašifrovaná data, mohlo by být možné je následně odhalit s pomocí kvantových počítačů. Aktuálně není jasné, kdy k tomu dojde, ale existují informace, které mohou být cenné i za desítky let – například tajné recepty na oblíbené limonády. Čím větší je nebezpečí, že by určité informace mohly být klíčové i v budoucnu, tím méně by se mělo otálet s jejich zabezpečením.

Ve vývoji kvantových počítačů je třeba odvést ještě spoustu práce a nikdo nemůže přesně říci, kdy budou běžně používané, ale čím dříve dojde k zabezpečení, které nemohou rozšifrovat, tím lépe. Nikdo nemůže přesně říci, zda brzy nedojde k dalšímu průlomu. 

Foto: Pixabay

Autor: Vojtěch Benda


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.