Aktuálně:

Koruna podle ekonomů za dvacet pět let obstála, čekají její posilování

02.10.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Koruna podle ekonomů za dvacet pět let obstála, čekají její posilování

Česká koruna jako volně směnitelná měna za posledních dvacet pět let podle odborníků oslovených ČTK obstála a byla považována za jednu z nejstabilnějších měn v regionu.


Zároveň fungovala jako nárazník proti nepříznivému ekonomickému vývoji. To ale částečně změnila finanční krize v roce 2008 a následně devizové intervence České národní banky od listopadu 2013 do dubna 2017 s cílem držet korunu nad dvacet sedm korun za euro. Z dlouhodobějšího pohledu by měla koruna ale opět začít posilovat, odhadují ekonomové. Před dvaceti pěti lety vstoupil v platnost devizový zákon, kterým se stala koruna volně směnitelnou.
Nejslabší vůči euru byla podle odborníků koruna v březnu 1999, kdy byl její kurz 38,72 koruny za euro. Naopak nejsilnější úrovně dosáhla v červenci 2008, a to 22,88 koruny za euro. „Za posledních deset let byla její průměrná hodnota 26,10 koruny za euro a 21,68 za dolar,“ upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Vůči dolaru byla nejsilnější koruna v červenci 2008, kdy se krátce dostala pod hranici patnáct korun za dolar. Naopak nejslabší byla koncem října 2000, a to nad čtyřiceti korunami za dolar.
Aktuálně se koruna obchoduje těsně nad dvaceti sedmi korunami za euro a kolem 23,10 koruny za dolar.
„Koruna patřila z pohledu vývoje měn našeho regionu k těm úspěšnějším měnám a až na několik výjimek byla spíše určitým nárazníkem proti nepříznivému makroekonomickému vývoji, zatímco v jiných postkomunistických ekonomikách tamní měny případné šoky spíše zesilovaly než tlumily,“ uvedl Seidler. Z dlouhodobějšího pohledu by se koruna podle něj měla vrátit k mírnějšímu posilování. „V tuto chvíli nečekám, že by se koruna podívala opět pod hranici dvacet pět korun za euro dříve než v roce 2023,“ dodal.
Koruna jako volně směnitelná měna podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka jednoznačně obstála. „Stále sice bývá řazena mezi rozvíjející se měny, ale v podstatě je to už jen nálepka. Jde o standardní důvěryhodnou měnu, která nemá dlouhodobé problémy typické pro málo rozvinuté trhy a je slušně stabilní,“ uvedl. Hlavním obecným trendem uplynulého čtvrtstoletí bylo i podle analytika Natland Petra Bartoně postupné zhodnocování koruny.
I hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že řadu let byla koruna považovaná za nejstabilnější měnu v regionu. Od ukončení devizových intervencí ČNB se ovšem vyznačuje kurz vyšší rozkolísaností, což je podle něj prvek nestability pro firmy i domácnosti. „To vytváří konkurenční nevýhodu pro tuzemskou nefinanční sféru vůči subjektům ze zemí eurozóny a mělo by vytvářet tlak na rozhodnutí o přijetí eura. Zatím se ale nezdá, že by existenci koruny zvonil umíráček,“ uvedl.
Devizový zákon z roku 1995 byl podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka důležitým krokem k uvolnění devizových omezení v ČR. Na počátku století koruně podle něj také pomáhala příprava vstupu ČR do EU, které nastalo v květnu 2004. „V dlouhodobějším nadhledu má koruna i nadále prostor k posilování vůči euru. Otázkou však je, zda v nadcházejících deseti letech nedojde ke vstupu ČR do eurozóny, což by znamenalo, že koruna bude nahrazena eurem,“ uvedl.
Bartoň upozornil, že po několika letech postupného zhodnocování se od letošního jara potvrzuje, že relativní znehodnocování koruny je navázáno na míru nejistoty v evropských ekonomikách. „Jakmile se na trhu objeví zásadní léky či očkovací látky proti koronaviru, nejistota se změní a koruna začne opět zhodnocovat,“ uvedl.
Samotný devizový zákon z roku 1995 byl přitom podle Bartoně přelomový. „Šlo o ukončení přídělového systému nedostatkové komodity, kterou komunistická ekonomika nebyla schopna generovat: zahraniční měny. Lidem se konečně přestaly razítkovat pasy kdykoli si šli koupit marky či šilinky, aby si u sousedů mohli koupit kafe. Bylo to také psychologicky potvrzením konce komunismu v další oblasti, kdy otázka devizového příslibu byla hlavním omezením cestování,“ uvedl.
Průměrný kurz koruny v letech 1995-2019

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Kč/EUR . . . . 36,882 35,610 34,083 30,812 31,844 31,904 29,784 28,343 27,762 24,942 26,445 25,290 24,586 25,143 25,974 27,533 27,283 27,033 26,330 25,643 25,672
Kč/USD 26,545 27,138 31,711 32,274 34,600 38,590 38,038 32,736 28,227 25,701 23,947 22,609 20,308 17,035 19,057 19,111 17,688 19,583 19,565 20,746 24,600 24,432 23,382 21,735 22,934

Zdroj: ČSÚ
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.