Aktuálně:

Koruna letos posilovala druhým nejrychlejším tempem na světě

29.12.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Koruna letos posilovala druhým nejrychlejším tempem na světě

Česká měna letos rostla vzhledem k dolaru druhým nejrychlejším tempem na světě.

Česká koruna spolu s polským zlotým posílila v letošním roce o osmnáct procent. Prvenství v tomto ohledu získala měna Mosambiku, ta si k dolaru připsala jednadvacet procent. Naopak nejhůře si vedl uzbecký som, který zaznamenal propad o šedesát procent. Výrazně se dařilo kryptoměnám, které posílily i o tisíce procent. Vyplývá to z analýzy nejlepších a nejhorších aktiv v letošním roce, kterou vypracovala agentura Bloomberg. 
V letošním roce se dařilo rizikovějším aktivům. Vedlo se investicím do státních i podnikových akcií a dluhopisů rozvíjejících se zemí. Výrazně se zvýšila hodnota kryptoměn, které posilovaly i o tisíce procent. Nejznámější bitcoin posílil o takřka 1 500 procent. Méně známější ethereum a litecoin vzrostly dokonce o více než šest tisíc procent. Na druhé straně se v roce 2017 příliš nedařilo cenným papírům, běžně považovaným za nejbezpečnější. Typickým příkladem byly třeba dluhopisy japonské vlády.
Co se týká výkonu akcií, nejlépe se letos vedlo ukrajinské burze, jejíž hlavní index zpevnil zhruba o 80 procent. Ukrajině pomohlo květnové hodnocení Mezinárodního měnového fondu, který uvedl, že vidí oživení ekonomiky a slibné základy pro další růst. Rok 2017 naopak nebyl dobrý pro burzy v Kataru a Pákistánu. Katar se potýkal s problémy spojenými zejména s přerušením diplomatických vztahů se Saúdskou Arábií, Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Egyptem. Pákistán měl zase problémy především s odlivem peněz zahraničních investorů. Agentura Bloomberg do hodnocení nezahrnula venezuelskou burzu, jež letos sice rostla o více než 3 860 procent, nicméně vysoké posílení bylo způsobeno převážně vlivem rapidního propadu domácí měny.
V oblasti dluhopisů si nejlépe vedly trhy, které ještě nedávno platily za ty problematičtější, ať šlo o Řecko, Argentinu nebo Belize. Nejrazantněji se propadly dluhopisy Venezuely, poklesla ale také hodnota dluhopisů Spojených států amerických nebo Japonska.
U komodit vykázalo v letošním roce výrazné zlepšení palladium, jehož cena se zvýšila o více než 50 procent. Palladium má využití v automobilovém průmyslu, zejména v katalyzátorech. Růst cen zaznamenaly i měď a hliník, a to díky lepšímu výhledu globální ekonomiky, který předznamenává i vyšší využití průmyslových kovů. Naopak pokles ceny evidoval například cukr, a to o čtvrtinu, především kvůli obavám z celosvětového přebytku. O více než 27 procent oslabila také cena zemního plynu. Hlavním důvodem jsou jeho vysoké zásoby po dvou teplých zimách.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.