Aktuálně:

Korejci bojují o Dukovany: Kasační stížnost jako poslední šance?

21.05.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Korejci bojují o Dukovany: Kasační stížnost jako poslední šance?

Jaderná elektrárna Dukovany je v centru pozornosti. Korejská společnost KHNP, vítěz tendru na dostavbu nových bloků, čelí právnímu sporu s francouzskou EDF a chystá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Jaké jsou šance na úspěch a co to znamená pro energetickou budoucnost Česka?

S dostavbou Dukovan se to pořádně zamotává. Projekt za přibližně 400 miliard korun, který má zajistit energetickou bezpečnost České republiky, narazil na právní překážku. Korejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP), jež vyhrála tendr na výstavbu nových jaderných bloků, se společně s českou EDU II chystá podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Důvod? Předběžné opatření Krajského soudu v Brně, které na návrh francouzské EDF zakázalo podpis smlouvy. Pojďme se podívat, co za tím vším stojí a kam to může vést.

Právní bitva o miliardy

Spor o Dukovany představuje finanční riziko v řádu stovek miliard korun. Tendr, jehož hodnota se odhaduje na 400 miliard Kč, vyhrála loni KHNP. Nabídka Korejců slibovala nejen technologickou kvalitu, ale i zapojení českého průmyslu na úrovni 60 %. Jenže francouzská EDF, která v soutěži skončila druhá, se s porážkou nesmířila. Začátkem května dosáhla u Krajského soudu v Brně předběžného opatření, které blokuje podpis smlouvy mezi ČEZ a KHNP. A tady začíná drama.

Co je kasační stížnost? Jednoduše řečeno, jde o mimořádný opravný prostředek, který má za cíl přezkoumat rozhodnutí krajského soudu. KHNP a EDU II, dceřiná společnost ČEZ, věří, že Nejvyšší správní soud může zvrátit blokaci a otevřít cestu k realizaci projektu. Jak ukazují data z minulých případů, šance na úspěch nejsou zanedbatelné, ale ani zdaleka jisté. Přinejmenším to ukazuje, že Korejci se nevzdávají bez boje.

Historický kontext a současné tlaky

Podívejme se na chvíli zpět. Dukovany jsou srdcem české jaderné energetiky už od 80. let, kdy první blok začal dodávat elektřinu. Dnes, o čtyři dekády později, jsou původní reaktory na hranici své životnosti. Plán na dostavbu dvou nových bloků s kapacitou 1200 MW každý není jen technickou nutností, ale i strategickým krokem k energetické soběstačnosti. Oproti loňsku, kdy se tendr zdál být na dobré cestě, teď visí nad projektem otazník. A to v době, kdy Evropa řeší energetickou krizi a geopolitické otřesy.

Proč je to tak palčivé? Zdržení projektu může znamenat nejen finanční ztráty, ale i ohrožení plánovaného spuštění prvního bloku v roce 2036. A to by mohlo vést k nedostatku elektřiny, vyšším cenám a větší závislosti na dovozu. Představte si to jako domino – jeden pád a celý řetězec se zhroutí.

Argumenty na stole: Kdo má pravdu?

EDF tvrdí, že tendr nebyl zcela transparentní a že jejich nabídka byla podhodnocena. Na druhé straně KHNP a česká vláda argumentují, že výběr proběhl v souladu se zákonem, což potvrdil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V absolutních číslech hovoří fakta spíše ve prospěch Korejců – jejich nabídka slibuje ekonomický přínos v podobě multiplikačního efektu 230–250 miliard Kč a tisíce pracovních míst. Ale je to dost na to, aby soudy přesvědčily?

A co my, obyčejní lidé? Pro nás je klíčové, aby elektřina zůstala dostupná a aby se Česko nestalo energeticky zranitelným. Jen tak nezmizí obavy, že právní tahanice prodraží celý projekt nebo ho úplně zastaví. Rétorická otázka zní: Můžeme si dovolit další roky čekání, když staré bloky Dukovan už teď jedou na doraz?

Co bude dál?

Před námi jsou dva možné scénáře. Ten optimistický počítá s tím, že Nejvyšší správní soud rychle rozhodne ve prospěch KHNP a smlouva bude podepsána ještě v roce 2025. Projekt by tak mohl pokračovat s minimálním zpožděním. Pesimistický scénář však varuje před dlouhými soudními tahanicemi, které by mohly odsunout zahájení stavby o několik let. A to by byla pro českou energetiku rána.

Lze odhadovat, že vláda bude tlačit na rychlé řešení. Dukovany nejsou jen technickou záležitostí, ale i politickou prioritou. Zapojení českého průmyslu a posílení vztahů s Jižní Koreou jsou další argumenty, které hrají ve prospěch KHNP. Ale jak ukazuje historie, právní spory mají svůj vlastní rytmus, a ten se s politikou často neshoduje.

Hra o budoucnost

Spor o dostavbu Dukovan je víc než jen právní bitva. Je to zápas o to, jak bude vypadat energetická budoucnost Česka. Kasační stížnost KHNP je možná poslední šancí, jak odblokovat projekt a vrátit ho na kolej. Ať už soudy rozhodnou jakkoli, jedno je jisté – každý měsíc zpoždění nás stojí nejen peníze, ale i jistotu. Budeme sledovat, jestli se Korejcům podaří otočit hru ve svůj prospěch, nebo jestli se Dukovany stanou symbolem zmeškaných příležitostí.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.