Aktuálně:

Komise pod tlakem: Parlament klade von der Leyenové sedm požadavků k rozpočtu EU

02.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Komise pod tlakem: Parlament klade von der Leyenové sedm požadavků k rozpočtu EU

Evropský parlament tentokrát nehodlá ustoupit. Čtyři politické skupiny, které obvykle podporují předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, jí zaslaly dopis s jasným poselstvím: přepracujte návrh rozpočtu na období 2028–2034, jinak jednání ani nezačnou. Ačkoliv se o návrhu má debatovat na plenárním zasedání v Bruselu, konkrétní ultimátum zatím nebylo potvrzeno.

Co se vlastně děje?

V červenci Komise představila plán na přestavbu sedmiletého rozpočtu EU, který má hodnotu přes 2 biliony eur. Klíčovou změnou mělo být sloučení regionálních a zemědělských dotací do centralizovaných národních plánů v objemu 865 miliard eur. Tento krok však vyvolal odpor nejen u regionů a farmářů, ale i u europoslanců napříč politickým spektrem.

„Evropský parlament nemůže toto přijmout jako základ pro zahájení jednání,“ stojí v dopise, který podepsali lídři lidovců (EPP), socialistů (S&D), liberálů (Renew Europe) i Zelených. Jinými slovy, nejde jen o technickou připomínku, ale o zásadní politický problém.

Sedm požadavků, které mají váhu

Poslanci varují před „fragmentací, desolidarizací a financováním 27 rozdílných národních plánů“, pokud by velké objemy peněz zůstaly bez jasného účelu. Chtějí zachovat roli regionů a místních samospráv při dohledu nad regionálními dotacemi – ty by podle současného návrhu přešly pod národní vlády.

Dalším sporným bodem je podmíněnost dotací. Poslanci odmítají model „reformy za peníze“, kdy by regiony dostávaly prostředky jen tehdy, pokud jejich vlády plní reformy schválené Bruselem. To považují za „demokratický deficit“.

Parlament také trvá na tom, aby Společná zemědělská politika zůstala samostatná – právě ta totiž zajišťuje rovné podmínky pro evropské farmáře. A chce silnější slovo při schvalování a revizi národních plánů, které by jinak vznikaly jen v dialogu mezi Bruselem a hlavními městy.

Co z toho plyne?

Jednání jsou teprve v rané fázi. Členské státy již předložily své pozměňovací návrhy a nyní hodnotí návrh Komise. Finální verze rozpočtu by měla být hotová začátkem roku 2027 – a Parlament má právo ji odmítnout.

Přinejmenším je jasné, že von der Leyenová čelí tlaku nejen z Rady EU, ale i ze strany svých vlastních spojenců v Parlamentu. Siegfried Mureșan, hlavní vyjednavač Parlamentu, sice uvedl, že Komise je „na technické úrovni“ připravena návrh revidovat, ale politická vůle bude teď rozhodující.

Pro Českou republiku, která patří mezi nejúspěšnější čerpače evropských fondů, může být výsledek těchto sporů zásadní. Pokud by regionální politika skutečně přešla pod přímou kontrolu národních vlád, mohlo by to změnit celý systém, na který jsou české regiony zvyklé. Ustoupí Komise, nebo si Parlament prosadí svou hrozbou blokace? A co to udělá s důvěrou mezi institucemi EU v době, kdy Unie potřebuje jednotný postup víc než kdy jindy?

Zdroj info: euractiv.com

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.