Zelenskyj se ocitl v pasti. Washington tlačí víc na něj než na Putina. Americký mírový plán, který měl ukončit válku na Ukrajině, se po týdnech intenzivní diplomacie proměnil v nástroj tlaku na Kyjev. Ukrajinci mají stále silnější pocit, že jejich hlavní spojenec vyjednává spíš za Moskvu než za ně.
Pět hodin v Kremlu
Minulý týden strávili zvláštní americký vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť prezidenta Trumpa, téměř pět hodin jednáním s Vladimirem Putinem v Kremlu. Obsah rozhovoru zůstává tajný. Jasné ale je, že americký návrh se z pohledu Kyjeva po této schůzce výrazně zhoršil.
Následovala dvouhodinová sobotní telefonická konference se Zelenským. Witkoff s Kushnerem požadovali jasný souhlas s plánem. „Zdálo se, že Spojené státy se nám snažili různými způsoby prodat touhu Ruska ovládnout celý Donbas,“ popsal situaci jeden z ukrajinských činitelů pro Axios. Amerika měla hrát roli prostředníka, ale Ukrajinci mají pocit, že se stala spíš obchodním zástupcem ruských zájmů.
Dvacet osm bodů, které se nikomu nelíbí
Původní americký mírový plán obsahoval 28 bodů – územní ústupky, vojenská omezení, neutralitu Ukrajiny a dokonce zrušení sankcí proti Rusku. Po tlaku ze strany Kyjeva a evropských spojenců byl přepracován na 19 bodů. Přesto zůstává pro Ukrajinu problematický.
Nejpalčivější je požadavek Moskvy, aby se Kyjev vzdal celého Donbasu – včetně oblastí, které Rusko nikdy nedobylo. Zelenskyj trvá na silných amerických garancích, které by zabránily další ruské agresi. Washington ale tuto klíčovou otázku nechává nezodpovězenou.
Pikantní detail: Trump tvrdil, že se Zelenského vyjednávačům americký plán líbí, a vyjádřil zklamání, že si ho ukrajinský prezident nepřečetl. Realita? Zelenskyj během telefonátu zmínil, že návrh obdržel teprve hodinu předtím.
Evropa hledá vlastní cestu
Zelenskyj mezitím objíždí evropská hlavní města. Sešel se s britským premiérem Keirem Starmerem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Následovaly schůzky se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou.
Cíl? Vypracovat vlastní evropsko-ukrajinský návrh mírového plánu a předložit ho Spojeným státům. Zelenskyj jasně prohlásil: „Podle našich zákonů, podle mezinárodního práva – a podle morálního práva – nemáme možnost nic odevzdat. Ukrajina se nevzdá svého území.“
Princip „o Ukrajině bez Ukrajiny“
Kritici amerického plánu hovoří o principu „o Ukrajině bez Ukrajiny“ – tedy o jednání, kde se o osudu země rozhoduje bez jejího skutečného zapojení. Někteří analytici varují, že návrh přebírá ruský narativ a legitimizuje propagandu Moskvy.
Nejmenovaný americký představitel sice tvrzení o jednostranném tlaku popřel s tím, že USA rovněž naléhají na Putina, aby snížil své nároky. Jenže ukrajinští činitelé mají jiný pocit.
Mírová jednání se nachází v kritické fázi. Otázkou zůstává, zda Washington skutečně tlačí na obě strany stejně, nebo jestli se Zelenskyj opravdu ocitl v situaci, kdy mu jeho hlavní spojenec nabízí mír za cenu, kterou nemůže zaplatit.
Přinejmenším jedno je jisté: když se mluví o míru, vždycky záleží na tom, kdo drží pero při psaní smlouvy. A právě teď Ukrajina o to pero tvrdě bojuje.
Zdroj info: ČTK, Axios
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
