Aktuálně:

Když se ministr spravedlnosti stane uprchlíkem

17.01.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Když se ministr spravedlnosti stane uprchlíkem

Zbigniew Ziobro, bývalý polský ministr spravedlnosti, oznámil na sociální síti X, že Maďarsko udělilo jemu a jeho manželce status uprchlíka. Muž, který roky formoval polský justiční systém, nyní tvrdí, že v zemi, kde sám řídil ministerstvo spravedlnosti, nemůže proběhnout spravedlivý proces. Paradox? Rozhodně. Ale v současné střední Evropě už ani ne tak překvapivý.

Azyl jako politická zbraň

Ziobro čelí v Polsku 26 trestním obviněním. Prokuratura ho viní ze zneužití přibližně 150 milionů zlotých – tedy zhruba 35 milionů eur – z Fondu spravedlnosti, který měl sloužit obětem trestných činů. Mezi nejzávažnějšími obviněními patří i nákup izraelského špionážního softwaru Pegasus z peněz tohoto fondu, údajně k odposlouchávání politických oponentů. Pokud by byl uznán vinným, hrozí mu až 25 let vězení.

Ziobro všechna obvinění odmítá a hovoří o „honu na čarodějnice“ ze strany současné vlády Donalda Tuska. „Rozhodl jsem se zůstat mimo Polsko, dokud nebudou obnoveny skutečné záruky právního státu,“ napsal na X. Jenže právě on sám byl architektem kontroverzních reforem justice za vlády strany Právo a spravedlnost (PiS), které Evropská unie kritizovala jako ohrožení nezávislosti soudů.

Není sám. Před ním získal azyl v Maďarsku jeho náměstek Marcin Romanowski, který nyní pracuje pro Centrum pro základní práva v Budapešti, které je blízké vládě. A spekuluje se o dalších jménech – třeba o Danielu Obajtekovi, bývalém šéfovi státní energetické společnosti Orlen, který má k Maďarsku rovněž blízko.

Orbánova hra 

Proč Maďarsko uděluje azyl politikům z jiného členského státu EU? Formálně je to téměř bez precedentu – implikuje to totiž, že v dané zemi není nezávislé soudnictví. A přesně to je poselství, které Viktor Orbán chce vyslat.

Maďarský premiér konstruuje narativ, podle něhož je právní stát v Polsku pod útokem a bývalí členové vlády jsou politicky pronásledováni. Kromě laskavosti vůči PiS je to součást širšího útoku na Evropskou unii, která podle Orbána uplatňuje dvojí metr. Jeho zahraniční politika sahá dál než jen ke škádlení Tuska, jeho bývalého spojence, který se stal protivníkem.

Orbán vsadil veškerý svůj politický kapitál na návrat PiS k moci v Polsku, v naději, že to oživí spolupráci v rámci Visegrádské skupiny, kterou rozbila válka na Ukrajině. Jenže jak upozorňuje bývalý maďarský ministr zahraničí Géza Jeszenszky, jakékoli skutečné zlepšení vztahů by vyžadovalo, aby Maďarsko opustilo svůj proruský postoj.

Polsko neskouslo návnadu

Problém je, že Ziobrův útěk do Maďarska nezískal v Polsku téměř žádnou podporu. Průzkum agentury IBRiS ukázal, že 56,9 procenta respondentů je proti udělení azylu. Jiný průzkum od SW Research zjistil, že 55,7 procenta Poláků považuje Ziobrův pobyt v Maďarsku za zátěž pro vztahy obou zemí.

Dokonce i polský prezident Karol Nawrocki, spojenec PiS, přiznal, že odchod Ziobra ze země by byl „znepokojující krok“. A veterán PiS Ryszard Terlecki byl ještě přímější: „Potápí to PiS? Myslím, že ano.“

Bývalý premiér Mateusz Morawiecki, který sám čelí obviněním v jiné kauze, kategoricky odmítl myšlenku azylu v cizí zemi. „Ať mě tady postaví před soud, pokud chtějí – i kdyby hrozilo zatčení,“ prohlásil.

Reakce polské vlády byla ostrá. Ministr spravedlnosti Adam Bodnar označil maďarské rozhodnutí za „nepřijatelné“. Premiér Tusk reagoval s ironií: „Bývalý ministr spravedlnosti(!), architekt systému politické korupce, požádal o politický azyl Viktora Orbána. Logická volba.“

Jak dlouho vydrží pohostinnost?

Maďarská politická pohostinnost ale nemusí trvat dlouho. Opozice v čele se stranou Tisza už naznačila, že pokud v dubnu porazí Fidesz ve volbách, situace se může změnit. Podle současných průzkumů má Tisza na vítězství dobré šance. A to by znamenalo, že nejen Ziobro a Romanowski, ale i bývalý makedonský premiér Nikola Gruevski, kterému Maďarsko poskytlo azyl v roce 2018, by si měli začít hledat jiné útočiště.

Zatím se zdá, že Orbán sází na na krátkodobá politická gesta. Co udělá, když mu v dubnu skončí mandát? A ještě důležitější – co udělá Ziobro, pokud zjistí, že útěk před spravedlností není tak jednoduchý, jak si myslel?

Zdroj info: Balkan Insight

Autor: Petr Poreba 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.