Aktuálně:

Když se Brusel bojí vlastní doktríny

23.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Když se Brusel bojí vlastní doktríny

Evropská unie chystá novou strategii ekonomické bezpečnosti, ale ještě než doktrína oficiálně spatřila světlo světa, čelí ostré kritice zevnitř. Bernd Lange, předseda obchodního výboru Evropského parlamentu, varuje, že snaha kodifikovat „Šefčovičovu doktrínu“ může ohrozit pravidla mezinárodního obchodu a paradoxně oslabit schopnost EU reagovat na změny v politice USA či Číny.

Studená válka jako varování

„Znám Trumanovu doktrínu a znám Brežněvovu doktrínu – a s žádnou z nich nejsem spokojený,“ prohlásil Lange na bruselské konferenci. Přirovnání k politickým konceptům studené války není náhodné. Socialista Lange se obává, že Evropská komise míří k protekcionismu maskovanému jako ekonomická bezpečnost.

Komisař pro obchod Maroš Šefčovič má 3. prosince představit takzvanou Evropskou doktrínu ekonomické bezpečnosti. Jde o strategický rámec, který má připravit unii na „více eventualit, zásobování, hledání různých dodavatelů a přizpůsobení našeho ekonomického modelu“. Doktrína stojí na třech pilířích: podpoře konkurenceschopnosti EU, ochraně před ekonomickými riziky a partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi.

Co když se změní pravidla hry?

Langeho hlavní výhrada je koncepční. Místo kodifikované doktríny, která by se mohla stát „jedinou a výhradní pravdou“, prosazuje flexibilní řešení konkrétních problémů. Jeho logika je prostá: co když se změní vláda v USA? Co když dojde k politickému vývoji v Pekingu? Komise by pak musela celou svou doktrínu zásadně přepracovat.

„Máme luxus času posuzovat případ déle než rok, když vidíte, že ostatní velké mocnosti mohou změnit celou svou politiku přes noc?“ ptá se naopak Šefčovič. Komisař argumentuje potřebou rychlejšího nasazení obchodních obranných nástrojů a exportních kontrol. V době, kdy Donald Trump zavádí rozsáhlá cla a Peking kontroluje vývoz strategicky kritických minerálů, chce Brusel reagovat operativněji.

Kritiku Langeho podpořil i Petter Ølberg, norský velvyslanec při Světové obchodní organizaci. „Souhlasím, že je to nebezpečná cesta, protože riskujete vytvoření spirály,“ varoval. „Snadno vyprovokujete reakci jiných zemí.“

Mezi otevřeností a ochranou

Debata se odehrává v širším kontextu. EU má 44 dohod o volném obchodu se 76 zeměmi a aktivně rozšiřuje svou obchodní síť. Zároveň ale čelí tlaku na ochranu klíčových průmyslových odvětví – od baterií po polovodiče.

Šefčovičův přístup je označován za „liberální tažení“, přesto se ozývají hlasy, že protekcionismus není řešením současných výzev. Cílem má být rovnováha mezi otevřeností a ochranou – jenže kde přesně leží ta správná míra?

K dnešku neexistuje žádná oficiálně kodifikovaná Šefčovičova doktrína. Jde spíše o soubor kroků a projevů eurokomisaře, který se snaží formulovat komplexní rámec pro identifikaci a řízení rizik ohrožujících ekonomickou stabilitu EU.

Potřebuje Evropa doktrínu, nebo spíš zdravý rozum a schopnost improvizovat? Lange se bojí, že kodifikovaný přístup vytvoří rigidní systém. Šefčovič naopak věří, že bez jasného rámce bude unie vždy o krok pozadu. 

Zdroj info: Euractiv.com

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.