Skupina amerických demokratů poslala dopis do Bruselu s neobvyklým vzkazem: Evropo, nepoddávej se našemu prezidentovi. Jde o pravidla pro metan – plyn, který uniká při těžbě a přepravě ropy a zemního plynu a který je z hlediska klimatu mnohem nebezpečnější než oxid uhličitý. Trumpova administrativa chce, aby EU zmírnila své požadavky na americké dodavatele. Demokraté říkají: To by byla chyba.
Situace je pikantní. Zatímco Bílý dům tlačí na Brusel, aby americkým firmám udělil výjimku z nařízení o metanu, zákonodárci z opozice varují Ursulu von der Leyen, že by tím Evropa podkopala vlastní klimatické cíle. „Dramatické politické výkyvy v domácí regulaci metanu nejsou jen škodlivé pro klima a energetickou bezpečnost, ale jdou proti tomu, co sám americký energetický průmysl deklaruje,“ píší v dopise.
Metan jako politikum
Nařízení EU o metanu vstoupilo v platnost loni a má jasný cíl: omezit úniky tohoto skleníkového plynu, který vzniká při těžbě, rafinaci i transportu fosilních paliv. Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se dovoz amerického zkapalněného zemního plynu do Evropy zčtyřnásobil. Evropa potřebuje americký plyn, Amerika chce prodávat a Trump vidí příležitost.
Ministerstvo energetiky USA požadovalo, aby EU odložila povinnost amerických firem reportovat emise až do roku 2035 a uznala americkou regulaci za „ekvivalent“ té evropské. Ministr energetiky Chris Wright označil unijní pravidla za „regulatorní přehánění“. Problém? Trumpova administrativa mezitím začala rušit domácí pravidla pro metan, která zavedl ještě Joe Biden. Washington chce, aby Brusel uznal americké standardy, které sám Washington ruší.
Evropa mezi kladivem a kovadlinou
Evropská komise zatím drží pevný postoj. „Stojíme za nařízením o metanu a jeho ambicemi,“ vzkázala mluvčí Anna-Kaisa Itkonen. Zároveň ale EU přiznává, že některé aspekty reportování upraví – s ohledem na „bezpečnost dodávek“. Brusel hledá kompromis mezi klimatickými cíli a energetickou realitou.
Ta realita vypadá takto: Evropa se zavázala ukončit dovoz ruského plynu a ropy, což má být hotové v roce 2027. Zároveň slíbila nakoupit americké energetické produkty za 750 miliard dolarů do roku 2028. Podíl amerického LNG na celkovém dovozu dramaticky vzrostl. Evropa je tedy na Americe závislá víc než kdy předtím a Trump to ví.
Demokraté varují, že ustoupit by znamenalo nejen klimatický ústupek, ale i signál, že Evropa je ochotná obětovat vlastní standardy pod politickým tlakem.
Test odolnosti
Spor o metan je víc než technická záležitost. Je to test, jak daleko je Evropa ochotná jít ve své energetické nezávislosti a zda dokáže udržet klimatické ambice i pod tlakem geopolitiky. Trumpova „energetická dominance“ staví Brusel před dilema: buď riskovat napětí s klíčovým dodavatelem, nebo slevit z vlastních pravidel.
Že se do toho vkládají američtí demokraté, je symptomatické. Ukazuje to hloubku rozštěpení americké politiky a zároveň to Evropě nabízí politické krytí. Pokud Brusel odolá, může argumentovat, že nejedná proti Americe, ale v souladu s částí americké politické scény.
Vydrží Evropa tlak, nebo najde způsob, jak pravidla obejít, aniž by to vypadalo jako kapitulace? A co to udělá s důvěryhodností Zelené dohody, když se ukáže, že energetická bezpečnost má přednost před klimatem?
Zdroj info: politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
