Aktuálně:

Každý třetí Evropan tvrdí, že ztratil část příjmů kvůli pandemii

08.12.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Každý třetí Evropan tvrdí, že ztratil část příjmů kvůli pandemii

Každý třetí Evropan tvrdí, že ztratil část příjmů v důsledku pandemie. Každý druhý cítí obavu ze své budoucí finanční situace. Češi to vnímají stejně a jsou v souladu s evropským průměrem.


Ve schopnosti platit účty včas Česko obsadilo patnáctou pozici ze zkoumaných dvaceti čtyř evropských států. Vyplývá to z průzkumu, který správce pohledávek Intrum sestavil na základě údajů od dvaceti čtyř tisíc spotřebitelů z dvaceti čtyř evropských zemí o jejich životech, výdajích a schopnosti hospodařit.
Uspokojivější pro ČR je fakt, že v rámci úspor pro budoucnost se Češi letos umístili na šestém místě. Co se týče celkového umístnění z hlediska barometru finanční prosperity, tuzemsko zaujímá sedmou příčku v Evropě.
Některé ze svých účtů letos nebyla schopna zaplatit včas pětina Čechů, čtyřicet jedna procent z nich pak dokonce i opakovaně. Nejčastějšími důvody byly nedostatek peněz nebo opomenutí. Obě příčiny uvedl stejný počet dotazovaných. Především poškození podnikatelé se však také museli potýkat s opožděným placením faktur kvůli čekání na kompenzační bonus od státu. Takový argument uvedlo dvacet jedna procent Čechů.
Obavy s druhou vlnou pandemie vzrostly více než kdykoliv předtím. Až šedesát osm procent českých respondentů uvádí, že hodlají vydat nižší sumu na nákup vánočních dárků, část respondentů vynaloží na dárky méně než na potraviny u vánočního stolu. Na jedenáct procent ale míní, že po složité a vyčerpávající situaci hodlají tento rok za dárky utratit větší obnos peněz než obvykle.
V průměru si letos vzalo jakýkoliv úvěr u bankovní instituce šest z deseti Evropanů. Podíl dvacet jedna procent z nich pak tvořili ti, kteří se rozhodli půjčkou zaplatit pravidelné účty. Češi v tomto ohledu jednali podobně jako zbytek Evropy.
Desetina Čechů požádala o odklad splátek z důvodu pandemie. Je to o procento více než evropský průměr. Na čtyřicet pět procent respondentů uvedlo, že aby zlepšili svoji finanční situaci, hledají si druhé zaměstnání.
Co se týče vytváření úspor do budoucnosti, ČR si velmi polepšila. Z loňské čtrnácté pozice se dostala na šesté místo. Češi si dávají více peněz stranou především kvůli obavám, že by mohl být jejich pravidelný příjem ohrožen aktuální krizí, z tohoto důvodu začalo šetřit šedesát tři procent z nich. Míra úspor na budoucnost v ČR převyšuje evropský průměr.
„Výsledky průzkumu ukazují zásadní obrat v chování domácností v porovnání s dobou před pandemií. Společnost se začíná polarizovat, když jedna část spotřebitelů se již nyní vinou pandemie nachází v diskomfortu už při pokrytí běžných výdajů na domácnost, které řeší úvěrem. A ta druhá, která disponuje dostatečnými prostředky, změnila konzumní chování směrem ke vyšší tvorbě úspor,“ uvedl výkonný ředitel Intrum Czech Karol Jurák.
V porovnání se sousedním Slovenskem v průzkumu ČR dosáhla lepší výsledky. V rámci celkového barometru finanční prosperity se Slováci umístili o deset příček za Čechy, tedy na sedmnáctém místě. Ve schopnosti platit účty včas zaujímá Česko patnáctou a Slovensko dvacátou pozici. Lépe si tuzemsko vedlo i v rámci úspor do budoucnosti, umístilo se na šesté a Slovensko na šestnácté příčce. Graf finanční gramotnosti odhalil, že si v tomto ohledu oba státy vedou podobně, Češi obsadili osmnácté a Slováci devatenácté místo.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.