Aktuálně:

Kabinet upraví statut rady pro EU fondy po odchodu Babiše z čela

07.06.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Kabinet upraví statut rady pro EU fondy po odchodu Babiše z čela

Kabinet na pondělním zasedání projedná návrh, podle kterého by Radu pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) vedl do budoucna

ministr či ministryně pro místní rozvoj. Úprava statutu rady navazuje na podobnou změnu v zákoně, po které už předpis nevyžaduje, aby v čele rady stál premiér.
Nynější předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se v půlce prosince 2018 zasedání rady přestal účastnit na doporučení orgánů Evropské unie, které se zabývají jeho možným střetem zájmů.
Úprava statutu navazuje na novelu, která od 28. února letošního roku změnila zákon o podpoře regionálního rozvoje tak, že předsedou rady je člen vlády. Do té doby to mohl být jedině premiér. Zákon současně stanovuje, že podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut. Po schválení vládou bude podle statutu předsedou rady ministr pro místní rozvoj.
Sněmovnou novela prošla 21. ledna, poslanci ale odmítli snahu senátorů zpřísnit podmínky ve vládní radě. Umožnili pouze to, aby v čele rady nemusel být premiér. Senát požadoval do zákona výslovně zakotvit, že žádný člen rady nesmí být ve střetu zájmů podle pravidel EU. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) by byla taková úprava nadbytečná, neboť unijní nařízení o střetu zájmů je automaticky aplikováno na všechny státní orgány.
Babiš z vedení rady odstoupil po kritice zejména Evropského parlamentu ohledně možného střetu zájmů. Rada je poradním orgánem vlády, jejím úkolem je posuzovat otázky spojené s evropskou politikou soudržnosti v ČR předtím, než jsou předloženy k projednání vládě. Jednání rady se mimo jiné zaměřuje na soulad evropských dotačních programů s dohodou, kterou má ČR s EU. Rada také navrhuje vládě opatření týkající se čerpání fondů.
Loňský závěr auditu Evropské komise, který se týkal dotací ze strukturálních fondů EU, konstatoval, že Babiš je ve střetu zájmů. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. ČR by kvůli tomu měla vracet do unijního rozpočtu stovky milionů korun. Babiš obvinění ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.