V Itálii se rozhořela politická bouře kolem návrhu zákona, který by zakázal nošení islámských roušek jako burka nebo nikáb na veřejnosti a zároveň zpřísnil kontrolu financování mešit. Tento krok strany Bratři Itálie odráží rostoucí obavy z integrace muslimské menšiny, která tvoří přibližně 4,9 procenta populace. Jak to ovlivní evropskou debatu o náboženské svobodě a bezpečnosti?
Co přesně navrhují politici?
V ulicích Říma a Milána se může zdát, že burka je jen módní volbou, ale pro mnohé Italky je to symbol útlaku. Nový návrh zákona od strany Bratři Itálie, vedené premiérkou Giorgií Meloniovou, by takové roušky zakázal na veřejných místech, ve školách, úřadech i na univerzitách. Pokuta? Od 300 do 3000 eur. To navazuje na stávající zákon, který zakazuje zahalování obličeje bez oprávněného důvodu, ale náboženské roušky dosud výslovně neřešil.
Návrh jde dál. Požaduje transparentnost financování náboženských organizací, zejména těch bez oficiální dohody s italským státem. To se dotýká především islámských mešit, jejichž počet je oficiálně registrován jen v malé míře – muslimové se často modlí ve stovkách kulturních center a modliteben. Podle odhadů nadace ISMU ETS žije v Itálii 2,7 až 3 miliony muslimů, což je skoro 5 procent populace. Premiérka Meloniová a její kolegové jako poslankyně Sara Kelany nebo předseda klubové frakce Galeazzo Bignami to vidí jako krok proti „islámskému separatizmu“ – termínu, který označuje obavy z enkláv, kde údajně převažuje právo šaría nad italským zákonem.
Strana Liga, vedená Matteem Salvinim, se do procesu zapojila s podobným návrhem už v lednu 2025, i když méně rozsáhlým. Nový návrh navíc zpřísňuje tresty za nucené sňatky, čímž podtrhuje širší snahu o ochranu žen. Zákon ještě není schválený – čeká ho parlamentní projednání a možná i ústavní výzvy. Ale proč teď? Po letech relativní tolerance se Itálie probouzí ze „slabého sekularismu“, kde katolická církev stále hraje roli, a reaguje na trendy v Evropě.
Bezpečnost versus svoboda
Zastánci, jako pravicové strany Fratelli d’Italia a Liga, argumentují jednoduše: bezpečnost na prvním místě. Jak identifikovat osobu v davu, pokud je obličej skrytý? Navíc, tvrdí, úplné zahalování je formou útlaku žen, nikoli ochrany. Transparentnost financování mešit má zabránit radikalizaci, protože mnohé komunity závisí na zahraničních penězích bez jasného dohledu. To podle nich dává smysl – zejména s ohledem na minulost, kdy podobné snahy (např. v roce 2011) neprošly, ale dnes, po desetiletích vysoké migrace, je tlak veřejnosti mnohem silnější.
Na druhé straně stojí odpůrci, kteří to vidí jako útok na svobodu. Opoziční strany jako Partito Democratico nebo Alleanza Verdi e Sinistra to označují za projev antiislámské fobie. Mezinárodní organizace jako Rada pro americko-islámské vztahy (CAIR) návrh označila za „autoritářský a bigotní útok na náboženskou svobodu“.
V širším evropském kontextu Itálie není osamocená. Francie, Belgie, Dánsko či Rakousko už mají omezení roušek. Evropský soud pro lidská práva takové zákazy často schvaluje a dává státům prostor pro samostatné rozhodování.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: Politico.eu, ISMU ETS a Data Pandas, Ilfattoquotidiano.it
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
