Aktuálně:

Itálie přitvrzuje: zákaz islámských šátků i peněz pro mešity!

11.10.2025, Autor: Josef Neštický

5 votes, average: 4,60 out of 55 votes, average: 4,60 out of 55 votes, average: 4,60 out of 55 votes, average: 4,60 out of 55 votes, average: 4,60 out of 5
Itálie přitvrzuje: zákaz islámských šátků i peněz pro mešity!

V Itálii se rozhořela politická bouře kolem návrhu zákona, který by zakázal nošení islámských roušek jako burka nebo nikáb na veřejnosti a zároveň zpřísnil kontrolu financování mešit. Tento krok strany Bratři Itálie odráží rostoucí obavy z integrace muslimské menšiny, která tvoří přibližně 4,9 procenta populace. Jak to ovlivní evropskou debatu o náboženské svobodě a bezpečnosti?

Co přesně navrhují politici?

V ulicích Říma a Milána se může zdát, že burka je jen módní volbou, ale pro mnohé Italky je to symbol útlaku. Nový návrh zákona od strany Bratři Itálie, vedené premiérkou Giorgií Meloniovou, by takové roušky zakázal na veřejných místech, ve školách, úřadech i na univerzitách. Pokuta? Od 300 do 3000 eur. To navazuje na stávající zákon, který zakazuje zahalování obličeje bez oprávněného důvodu, ale náboženské roušky dosud výslovně neřešil.

Návrh jde dál. Požaduje transparentnost financování náboženských organizací, zejména těch bez oficiální dohody s italským státem. To se dotýká především islámských mešit, jejichž počet je oficiálně registrován jen v malé míře – muslimové se často modlí ve stovkách kulturních center a modliteben. Podle odhadů nadace ISMU ETS žije v Itálii 2,7 až 3 miliony muslimů, což je skoro 5 procent populace. Premiérka Meloniová a její kolegové jako poslankyně Sara Kelany nebo předseda klubové frakce Galeazzo Bignami to vidí jako krok proti „islámskému separatizmu“ – termínu, který označuje obavy z enkláv, kde údajně převažuje právo šaría nad italským zákonem.

Strana Liga, vedená Matteem Salvinim, se do procesu zapojila s podobným návrhem už v lednu 2025, i když méně rozsáhlým. Nový návrh navíc zpřísňuje tresty za nucené sňatky, čímž podtrhuje širší snahu o ochranu žen. Zákon ještě není schválený – čeká ho parlamentní projednání a možná i ústavní výzvy. Ale proč teď? Po letech relativní tolerance se Itálie probouzí ze „slabého sekularismu“, kde katolická církev stále hraje roli, a reaguje na trendy v Evropě.

Bezpečnost versus svoboda

Zastánci, jako pravicové strany Fratelli d’Italia a Liga, argumentují jednoduše: bezpečnost na prvním místě. Jak identifikovat osobu v davu, pokud je obličej skrytý? Navíc, tvrdí, úplné zahalování je formou útlaku žen, nikoli ochrany. Transparentnost financování mešit má zabránit radikalizaci, protože mnohé komunity závisí na zahraničních penězích bez jasného dohledu. To podle nich dává smysl – zejména s ohledem na minulost, kdy podobné snahy (např. v roce 2011) neprošly, ale dnes, po desetiletích vysoké migrace, je tlak veřejnosti mnohem silnější.

Na druhé straně stojí odpůrci, kteří to vidí jako útok na svobodu. Opoziční strany jako Partito Democratico nebo Alleanza Verdi e Sinistra to označují za projev antiislámské fobie. Mezinárodní organizace jako Rada pro americko-islámské vztahy (CAIR) návrh označila za „autoritářský a bigotní útok na náboženskou svobodu“. 

V širším evropském kontextu Itálie není osamocená. Francie, Belgie, Dánsko či Rakousko už mají omezení roušek. Evropský soud pro lidská práva takové zákazy často schvaluje a dává státům prostor pro samostatné rozhodování. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický

Zdroj info: Politico.eu, ISMU ETS a Data Pandas, Ilfattoquotidiano.it


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.