Aktuálně:

Inovativní technologie Smart Cities si hledá cestu do Prahy

09.08.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Inovativní technologie Smart Cities si hledá cestu do Prahy

Chodník generující elektřinu z chůze nebo pouliční lampy přizpůsobené k nabíjení elektromobilů.

Praha by se mohla v rámci zavedení moderní infrastruktury inspirovat chytrými technologiemi, které již fungují v Londýně. Pro ČTK to uvedl náměstek britského Ministerstva pro mezinárodní obchod Greg Hands. Inspirovat by se podle něj mohla česká metropole třeba i u elektromobilů.
Takzvaná chytrá města (Smart Cities) se snaží zvyšovat kvalitu života a každodenní efektivitu prostřednictvím digitálních, informačních a komunikačních technologií. Využívají alternativní zdroje energie, snaží se odlehčit zátěž pro životní prostředí a pracují i se sdílením dat.
Podle náměstkova názoru se Praha může inspirovat Londýnem, protože obě města mají podobný ráz. „Nejsou tu široké bulváry jako třeba v Berlíně nebo Moskvě, obě města jsou více sevřená, musíme proto přemýšlet nad tím, jak toho využít.“
Jedním z příkladů chytrého řešení je třeba úprava pouličních lamp na nabíjecí stanice pro elektromobily. „Na lampu se instaluje přípojka, a tím pádem není třeba budovat zvláštní dobíjecí stanoviště,“ sdělil Greg Hands a doplnil, že větší dostupnost nabíjecích stanic usnadní použití elektromobilů ve městě, a tak povede i ke zlepšení kvality vzduchu.
Veřejné osvětlení je spojeno i s další inovativní technologií. Jedná se o speciálně upravený chodník umožňující přenášet energii z lidských kroků. „Je to britský vynález. Zkrátka jdete po ulici a energie, která vzniká z vašich kroků, pomáhá zásobovat lampu elektřinou,“ vysvětlil Hands.
Strategii pro „chytrou“ Prahu již Hands projednal na schůzce s primátorkou Adrianou Krnáčovou. Ta nedávno představila koncepci Smart Prague, jež zahrnuje priority města z hlediska technologií do roku 2030. Je v ní obecně formulováno šest oblastí, v rámci kterých chce Praha využít zahraničních zkušeností k zajištění efektivnější správy města a k usnadnění života obyvatel. Jedná se o mobilitu, chytré budovy a energie, turistický ruch, zpracování odpadů, zlepšení života pro obyvatele a datovou oblast.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.