Inflace v ČR – únor 2025 

Spotřebitelské ceny vzrostly v únoru 2025 meziročně o 2,7 %, což znamená další zpomalení inflace. Také meziměsíční inflace byla v únoru nižší než v lednu (0,2 % oproti lednové 1,3 %). Oba údaje potvrzují zklidňování maloobchodních cen od počátku roku tak, jak se všeobecně očekává. 

Při poklesu meziročního i meziměsíčního indexu se většinou hovoří o zpomalení inflace, tedy – a na to velký pozor! – ceny sice dále rostou, ale tento růst postupně zpomaluje, byť až do září 2024 bylo zdražování ještě pomalejší. Dobře je to vidět, když si srovnáme meziroční inflaci za uplynulých 13 měsíců:  

Meziroční srovnání

Zpomalování inflace na aktuálních únorových 2,7 % skrývá samozřejmě jak poklesy některých cen (zejména pohonných hmot a olejů, které klesly meziročně o 3,9 %, zatímco v únoru 2024 výrazně vzrostly (o 3,4 %), což nyní z meziročního indexu vypadlo. Soustavně klesají také ceny oděvů (v únoru meziročně o 1,2 %) a obuvi (o 5,1 %), naopak ceny některých základních potravin v únoru opět stouply. Jedná se o ceny mléka (o 12,3 %), vajec (o 18,6 %), másla (o 41,6 %) a čokolády (o 30,5 %). Poměrně silně rostly i ceny lihovin (o 2,9 %), piva (o 0,6 %) a tabákových výrobků (o 9,5 %). Ceny vína meziročně klesly o 1,8 %. Pokud jde o bydlení, náklady stále stoupají. Růst cen nových i starších nemovitostí neustává, což se odráží v nákladech vlastnického bydlení (tzv. imputovaném nájemném, což je částka, kterou by platili majitelé, pokud ve svém bytě bydlí). V únoru stouplo meziročně nájemné z bytů (o 6,7 %), imputované nájemné (o 3,1 %) a podražila i běžná údržba bytů (o 3,5 %), vodné (o 4,2 %), stočného (o 3,7 %) a teplo (o 4,1 %). Proti tomu klesly ceny elektřiny (o 4,8 %) a zemního plynu (o 7,9 %). Nadále stoupají ceny služeb, zejména ve stravování a ubytování. Celkově vzrostly ceny zboží o 1,4 % a ceny služeb o 4,7 %.

Měřeno k základnímu období (průměr roku 2015) vzrostly ceny ke konci února 2025 o 54,3 %.  Hladina tohoto tzv.  bazického indexu spotřebitelských cen je tedy stále vysoká a roste (v lednu to bylo 54,0 %), čímž odráží vyšší inflace v předcházejících letech. 

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v únoru o 0,2 %. Vyšší byly ceny dovolených (o 5,0 %), ceny domácích spotřebičů (o 1,9 %) a zdražily i pohonné hmoty (o 0,6 %). Ke zlevnění došlo naopak u některých potravin, např. u vepřového masa (o 4,3 %), másla (o 5,3 %) a drůbežího masa (o 2,0 %). Ceny vína klesly v únoru    o 5,8 % a ceny piva o 1,3 %. Také v meziměsíčním srovnání přetrvává rozdíl mezi vývojem cen zboží (tyto ceny v souhrnu klesly o 0,2 %), a cen služeb (které meziměsíčně naopak stouply, a to o 0,7 %).

Mezinárodní srovnání

Z pohledu metodiky se mírně liší výpočet indexu spotřebitelských cen našeho statistického úřadu a Eurostatu. Podstatný rozdíl představuje výše zmíněné imputované nájemné, které Eurostat do výpočtu nezahrnuje. HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen, vykazovaný Eurostatem), umožňuje srovnání s ostatními zeměmi EU a s Eurozónou (země, platící eurem). K dispozici je jen předběžný výpočet (který se ještě může revidovat) a ten říká, že v únoru rostly ceny v ČR meziměsíčně o 0,2 % a meziročně o 2,8 %. Dále jsou k dispozici tzv. bleskové odhady Eurostatu za Eurozónu a za jednotlivé země (níže v tabulce). Tyto odhady ukazují na poměrně dynamický vývoj v jednotlivých zemích, přičemž nejvyšší by nyní měla být inflace v Estonsku (5,0 %) a nejnižší ve Francii (0,9 %). V lednu bylo podle předběžných údajů pořadí jiné (viz tabulka z minulého měsíce). Jen pro připomenutí, v lednu byla odhadnuta nejvyšší inflace v Maďarsku (5,7 %) a nejnižší v Dánsku (1,4 %). Ze srovnání tedy vyplývá, že česká inflace je zhruba na úrovni německé a je nižší než např. v Rakousku nebo na Slovensku. Zajímavý je také pohled mimo EU, neboť například Turecko se stále potýká s inflací nad 40 %, zatímco ve Švýcarsku je inflace hluboko pod 0,5 %. 

Inflace – příčiny a důsledky, výhled

Meteorologové nás občas – hlavně v dobách extrémů – upozorňují nejen na teplotu skutečnou, ale také na teplotu pocitovou, kterou velmi zajímavě vypočítávají, neboť je samozřejmě neměřitelná. Smyslem je odhadnout pocity (a tedy také chování) lidí (i zvířat) v podmínkách extrémních teplot, mrazů, vlhkosti vzduchu atp. Pokud bychom zkusili takto uvažovat o inflaci, mohli bychom meziroční růst cen považovat za změřenou a exaktní veličinu a srovnat ji se svými spotřebitelskými pocity. Člověk si samozřejmě všímá cen takového zboží, které kupuje nejčastěji. Většinou jsou to potraviny denní potřeby, tedy maso, zelenina, mouka, vajíčka atp. Pocity jsou ale ovlivňovány slevovými akcemi, takže mnohdy kupujeme s pocitem výhody a inflace nás tolik nevzrušuje. Konec konců růst cen za únor není velký a ceny některých základních potravin klesly. Proto je dobré uvažovat v širším časovém a věcném kontextu: spotřebitelské ceny u nás stále rostou a tempo je pořád rychlejší než to, na které cílí centrální banka. Její analýzy ukazují stále na určitá inflační rizika a tak většina prognóz vidí za letošní rok inflaci spíš vyšší (mezi 2 – 3 %). Přes veškeré pozitivní pocity není tedy moc jisté, že by ČNB pokračovala ve snižování svých úrokových sazeb. S ohledem na aktuální mezinárodní i domácí situaci nelze předpokládat významnější růst české ekonomiky, oživení investic a hlavně další dynamický růst spotřeby domácností. Životní náklady soustavně stoupají a reálné příjmy se jen pomalu vracejí na předcovidovou úroveň. Netýká se to všech, ale je to aktuální pro stále širší okruh českých domácností.

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla