Aktuálně:

Indie a ruská ropa: Tanec na diplomatickém parketu

04.11.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Indie a ruská ropa: Tanec na diplomatickém parketu

Když americký prezident Donald Trump pohrozil stoprocentními cly na země nakupující ruskou ropu, mnozí očekávali, že Indie ustoupí. Ale Indie se rozhodla hrát svou vlastní hru. Největší indická rafinérská společnost Indian Oil Corporation (IOC) nedávno nakoupila 3,5 milionu barelů ruské ropy ESPO z východní Sibiře – ovšem od dodavatelů, na které se americké sankce nevztahují. Přinejmenším zatím.

Sankce? Jen změna taktiky

Washington nedávno uvalil sankce na dva ruské ropné giganty, Rosněfť a Lukoil. IOC na to reagovala pragmaticky: zrušila několik dodávek od sankcionovaných firem a okamžitě objednala nové – s datem dodání v prosinci. 

Indie se za poslední tři roky stala největším světovým odběratelem ruské ropy přepravované po moři. Podíl ruské ropy na celkovém indickém dovozu vzrostl z pouhého jednoho procenta před rokem 2022 na více než třetinu. Jinými slovy: Dillí si na levnou ruskou ropu zvyklo. A vyplácí se jí to – od února 2022 ušetřila země na zlevněné ropě 17 miliard dolarů.

Ekonomika versus geopolitika

Pojďme se podívat na čísla. Indie dováží přibližně 88 procent své spotřeby ropy. Dovoz ruské ropy vzrostl z méně než 100 tisíc barelů denně na více než 1,8 milionu barelů denně v roce 2023. Pro zemi s 1,4 miliardy obyvatel a rychle rostoucí ekonomikou je každý dolar ušetřený na energiích klíčový.

Přesto tlak Washingtonu roste. Některé indické rafinérie, včetně soukromé Reliance Industries, už zastavily dovoz ruské ropy a hledají alternativní zdroje na Blízkém východě, v USA a Jižní Americe. Indie diverzifikovala své dodavatele z původních 27 na zhruba 40 zemí. Oficiální vyjádření z Dillí ale zatím nepřišlo – což samo o sobě vypovídá o citlivosti tématu.

Hra na kočku a myš

Co z toho plyne? Indie balancuje mezi ekonomickou racionalitou a geopolitickým tlakem. Nakupuje ruskou ropu dál, ale obezřetně – od firem, které formálně nespadají pod sankce. Zároveň posiluje přístavní předpisy kvůli environmentálním rizikům spojeným s dovozem ruské ropy, což může být i diplomatický signál směrem k Západu.

Paradoxně někteří analytici tvrdí, že svět by měl být Indii vděčný – tím, že absorbuje ruskou ropu, pomáhá udržovat globální ceny na dostupné úrovni. Jenže Washington to vidí jinak: každý barel ruské ropy znamená peníze pro Moskvu a prodloužení války na Ukrajině. Jak dlouho vydrží Indie tančit na dvou svatbách najednou? A co se stane, až Trump skutečně sáhne po slibovaných clech?

Zdroj info: ČTK, Reuters

Autor: Josef Neštický

Foto:  Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.