Aktuálně:

CK vítají program podpory, ty velké se ale cítí znevýhodněné

05.11.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CK vítají program podpory, ty velké se ale cítí znevýhodněné

Cestovní kanceláře vítají schválenou pomoc pro svůj obor, chystají se žádat o dotace z programu COVID podpora cestovního ruchu.


Velké kanceláře se ale cítí znevýhodněné nastaveným limitem podpory, doufají v úpravu stávajících podmínek. Vyplývá to z ankety ČTK mezi cestovními kancelářemi.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v pondělí zveřejnilo výzvy k programu COVID podpora cestovního ruchu. Ten má pomoci cestovním kancelářím, agenturám a průvodcům. Vyčleněno na něj je 500 milionů korun. Příjem žádostí začne 11. listopadu a potrvá měsíc.
Pro cestovní kanceláře je vyčleněno zhruba 345 milionů korun. Mohou získat 2,5 procenta z plánovaných tržeb z prodeje zájezdů a z prodeje spojených cestovních služeb na letošní rok. Dotaci je možné použít na provoz a úhradu nároků zákazníků za zájezdy zrušené z důvodu pandemie v období od 20. února do 10. října. Pomoc bude poskytována na základě pravidel podpory de minimis, která má limit 200.000 eur (asi 5,3 milionu korun). Pro velké cestovní kanceláře chce MMR vyjednat využití tzv. dočasného rámce. Maximální suma z veřejného podpory na jednoho žadatele činí v tomto případě 800 000 eur (asi dvacet jedna milionů korun). „Stejně jako u dalších programů spolupracujeme s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže,“ doplnil za odbor komunikace MMR Vilém Frček.
Prostředky z programu podle marketingového ředitele CK Alexandria Petra Šatného pomohou k udržení maximální možné zaměstnanosti. „Ministerstvo původně avizovalo, že se pokusí dojednat využití tzv. dočasného rámce na tento program, tak aby byla podpora férová i pro velké cestovní kanceláře, které jsou nyní díky limitům pravidel podpory de minimis poměrně výrazně znevýhodněny. Nyní se o této možnosti již bohužel nemluví, věříme ale, že nešlo jen o prázdné sliby a na tuto variantu ještě dojde,“ dodal.
CK Blue Style se podle svého provozního ředitele Ondřeje Rušikvase zapojila do diskuze o podpoře v rámci vedení Asociace cestovních kanceláří a snažila se společně navrhnout metodiku pomoci. Současné řešení se podle něj ale od návrhu odlišuje. Měl by se najít model, který zohledňuje velikost CK. „Blue Style je druhou největší cestovní kanceláří v zemi a výše pomoci by tedy toto měla brát v úvahu, stejně tak i fakt, že jako dlouhodobě zisková společnost jsme odvedli na korporátní dani a odvodech za stovky zaměstnanců nemalé prostředky. Věřím, že se v dodatečné diskuzi podaří nad rámec schválené pomoci najít rozumné řešení i pro subjekty naší velikosti,“ uvedl.
Rovněž CK Čedok upozornila na nedostatečnou podporu hlavně pro velké kanceláře. „Očekávali jsme, že se bude jednat o zmiňovanou poměrnou část z plánovaných tržeb zájezdů nebo o násobek příspěvku do garančního fondu. Vzhledem k omezení 200 000 eur se opět jedná především o podporu malých podnikatelů, nikoliv o podporu velkých společností, které do státní ekonomiky a do zaměstnanosti přispívají mnohem výrazněji,“ řekla mluvčí Čedoku Eva Němečková. Doplnila, že náklady spojené s rušením zájezdů ve spojitosti s jarní vlnou pandemie přesáhly v jejich případě 100 milionů korun.
Stát podpůrný program pro cestovní ruch podle ředitele CK Simon-Tourist Bronislava Čížka připravil sice pozdě, přesto je podle něj každá pomoc v současné situaci velmi důležitá. Zásadní podle něj bude, aby byly peníze vypláceny ve slíbené maximální výši a byla potlačena byrokracie a úředníci žádosti nezamítali kvůli nepatrným chybám, řekl.
Žádat o dotaci z programu bude i CK Pantour. „Každá taková pomoc státu je vítaná všemi společnostmi podnikající v cestovním ruchu vzhledem k tomu, že je jedním z oborů, které byly zasaženy korona krizí nejvíce,“ uvedl za CK Paris Vlachopoulos.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.