Aktuálně:

Podle komory bylo zvýšení úrokových sazeb ČNB předčasné

28.06.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Podle komory bylo zvýšení úrokových sazeb ČNB předčasné

Zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou bylo podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého předčasné a překvapivé.

Posílí to korunu, ztíží podmínky pro exportéry a zdraží peníze, uvedl Dlouhý v tiskové zprávě.
Bankovní rada ČNB včera jednomyslně zvýšila základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, o 0,25 procentního bodu na jedno procento. „Respektujeme nezávislost centrální banky, její dnešní rozhodnutí však považujeme za předčasné. Posílí korunu, zkomplikuje život exportérům a zdraží peníze. Rozhodnutí nás překvapilo. Argumenty vyslovené guvernérem Jiřím Rusnokem nebyly dle našeho názoru příliš přesvědčivé,ů uvedl Dlouhý.
Hospodářská komora podle něj není tak jednoznačně přesvědčena o výrazném přehřívání české ekonomiky, a to bez ohledu na dílčí cenové bubliny, růst mezd nebo vliv cen ropy. „Sám guvernér navíc ve svém projevu poněkud paradoxně hovořil jak o přehřívání, tak o ochlazování naší ekonomiky, a to ve stejném časovém horizontu. Rozumíme vnitřním i vnějším rizikům našeho dalšího hospodářského vývoje, jejich dopad na další výrazný růst inflace nicméně považujeme za dosud ne zcela prokázaný,“ doplnil Dlouhý.
Opačný názor mají analytici, které ČTK oslovila. „Dnešní rozhodnutí je z hlediska trhů mírným překvapením. Je však logické a smysluplné,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na dvě procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, zůstala na 0,05 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Jak vyplývá z ankety ČTK, tuzemské banky se časem chystají promítnout vyšší úrokové sazby ČNB vesměs jen do cen hypotečních úvěrů. Zvyšovat úroky spotřebitelských úvěrů ani vkladů se nechystají.
ČNB naposledy zvýšila úrokové sazby letos na počátku února. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,25 procentního bodu. Na posledním měnovém jednání 3. května nechala bankovní rada úrokové sazby beze změny.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.