Aktuálně:

Francouzský regulátor udělil Googlu obrovskou pokutu za úniky souborů cookie, čímž riskuje Trumpův hněv

07.09.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Francouzský regulátor udělil Googlu obrovskou pokutu za úniky souborů cookie, čímž riskuje Trumpův hněv

Francouzský regulátor CNIL udeřil na technologického giganta Google rekordní pokutou 325 milionů eur za porušení pravidel o cookies a reklamách v Gmailu. Tento krok, doprovázený sankcí 150 milionů eur pro módního prodejce Shein, však může rozvířit politické vlny za Atlantikem – Donald Trump už dříve varoval před odvetou za evropské regulace amerických firem. 

Když se řekne „cookies“, většina z nás si představí otravné lišty na webových stránkách, které nás nutí klikat na „přijmout“ nebo „odmítnout“. Ale za těmito drobnými datovými soubory se skrývá obrovský byznys s osobními údaji – a také obrovské pokuty. Dne 4. září francouzský úřad pro ochranu osobních údajů CNIL udělil Googlu sankci ve výši 325 milionů eur, což je v přepočtu zhruba 7,9 miliardy korun, za to, že bez jasného souhlasu uživatelů zobrazoval reklamy v Gmailu a porušoval pravidla o cookies. A to není vše – módní gigant Shein dostal pokutu 150 milionů eur za podobné prohřešky. Jaký je širší kontext tohoto rozhodnutí a proč by to mohlo rozhněvat Donalda Trumpa?

Cookies jako Achillova pata technologických gigantů

Cookies jsou malé soubory, které webové stránky ukládají do našich prohlížečů, aby si pamatovaly, kdo jsme a co máme rádi. Díky nim může Google nebo třeba Shein cílit reklamy přímo na nás. Problém je, že podle evropského nařízení GDPR musíme s takovým sledováním aktivně souhlasit – a odmítnutí musí být stejně snadné jako přijetí. Google však podle CNIL tuto zásadu ignoroval, zejména když v Gmailu zobrazoval reklamy bez jasného souhlasu uživatelů. Jak uvádí samotný CNIL, jde o opakované porušení, které trvá už roky. A čísla mluví jasně: Google dostal od roku 2019 ve Francii pokuty za podobné prohřešky už ve výši 50, 100, 150 a nyní rekordních 325 milionů eur, jak potvrzují data z oficiálních zpráv CNIL.

Není to ale jen o Googlu. Shein, který má ve Francii měsíčně 12 milionů návštěvníků, dostal pokutu 150 milionů eur za to, že rovněž sbíral data bez řádného souhlasu. Tento dvojitý úder ukazuje, že evropští regulátoři už nebudou tolerovat žádné výjimky – ať jste technologický obr, nebo módní e-shop.

Od drobných sankcí k miliardovým bitvám

Když se podíváme zpět, vidíme, že Evropa bojuje s technologickými giganty už dlouho. V roce 2019, když CNIL poprvé pokutoval Google částkou 50 milionů eur, to bylo spíš symbolické varování. Tehdy šlo o porušení GDPR v oblasti personalizace reklam. Postupně se ale sankce zvyšovaly – 100 milionů v roce 2020, 150 milionů v roce 2021 a nyní rekordní částka. Proč takový nárůst? Evropská unie, a zejména Francie, usiluje o tzv. digitální suverenitu – chce mít kontrolu nad tím, jak velké firmy nakládají s daty evropských občanů. Nové regulace jako Akt o digitálních trzích (DMA) nebo Akt o digitálních službách (DSA) tento tlak ještě zvyšují, jak potvrzují analýzy Evropské komise dostupné na europa.eu.

A co víc, CNIL dal Googlu šest měsíců na nápravu. Pokud se tak nestane, hrozí další pokuta 100 000 eur za každý den prodlení. To je jako kdyby vám šéf řekl, že máte týden na opravu chyby, jinak vám bude strhávat tisíce z platu denně. Tlak je obrovský.

Politická hrozba za Atlantikem

A teď k tomu, co dává celému případu geopolitický náboj. Donald Trump sice k této konkrétní pokutě zatím nevystoupil, ale jeho rétorika je jasná. Už koncem srpna varoval, že evropské země, které podle něj poškozují americké technologické firmy, čekají vysoká cla a exportní omezení. Trump dlouhodobě kritizuje evropské regulace jako nespravedlivé a politicky motivované. Není tedy těžké si představit, že tato rekordní sankce může být pro něj dalším důvodem k zaostření obchodní války mezi USA a EU.

Proč by nás to mělo zajímat? Protože jsme součástí EU a jakékoli odvetné kroky ze strany USA by mohly dopadnout i na české firmy a ekonomiku. Představte si, že by americká cla zdražila naše exporty nebo omezila přístup k technologiím, na kterých jsme závislí. Není to jen souboj mezi Francií a Googlem – je to zápas o to, kdo bude určovat pravidla digitálního světa.

Co bude dál? Na základě trendů, které sledujeme, lze předpokládat, že EU bude v přísné regulaci pokračovat. Jak naznačují zákulisní informace, další velké pokuty mohou přijít i pro jiné technologické firmy. Zároveň roste politické napětí mezi EU a USA. Pokud Trump své hrozby o clech a omezeních splní, můžeme se dočkat nové obchodní války, která se dotkne i nás.

Na druhou stranu, tento tlak může vést k pozitivním změnám. Firmy jako Google budou muset investovat do lepších nástrojů pro ochranu soukromí, což může v dlouhodobém horizontu zvýšit důvěru uživatelů. A my všichni, kdo denně klikáme na „přijmout cookies“, možná konečně dostaneme skutečnou kontrolu nad svými daty. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Marek Hájek

Zdroj info: CNIL, Politico.eu, Itbiz.cz, ÚOOÚ, europa.eu


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.