Aktuálně:

Firmy v pronájmu získají nárok na odklad nájmu bez záruk státu

23.04.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Firmy v pronájmu získají nárok na odklad nájmu bez záruk státu

Firmy v pronajatých prostorách, které kvůli vládním opatřením proti epidemii koronaviru musely zavřít své provozy, mohou nájem za období od

12. března do 30. června splatit až do konce letošního roku. Schválila to opětovně Sněmovna.
Nevyhověla ale požadavku Senátu, aby stát ručil pronajímatelům za 80 procent dlužného nájmu. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.
Norma zakazuje jednostranné ukončení nájmu v ochranné době do konce června kvůli neplacení nájemného, netýká se to ale neplacení energií a dalších služeb. Pronajímatel prostor totiž také nebude osvobozen od platby za energie. Podobná pravidla Sněmovna schválila i při pronájmu bytů. Oba zákony by mohly skončit u Ústavního soudu pro neúměrný zásah do vlastnického práva. Podle kritiků jen přenášejí problém jedné skupiny obyvatel na druhou a odkládají ho do budoucna.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že senátní návrh vůbec neřeší situaci nájemců a legalizuje výpovědi z prostor. Státní záruka by podle něj znamenala, že pronajímatel by dostal čtyři pětiny nájmu i za firmu, která zkrachovala. Vláda podle vicepremiéra chystá opatření, které umožní rozložit riziko formou přímého příspěvku.
Senát také navrhoval zvýšit pro příští dva měsíce příspěvek živnostníkům, kteří byli postiženi vládními opatřeními proti koronaviru. V květnu by měli dostat 700 korun za den, v červnu 900 korun za den, požadoval Senát. Vláda chce ale příspěvek zachovat na 500 korunách na den, o čemž má Sněmovna rozhodnout dnes odpoledne. Senát také chtěl, aby na příspěvek měli nárok i živnostníci, kteří si jako zaměstnanci přivydělají méně než 10 tisíc korun měsíčně. ODS se podle předsedy svých poslanců Zbyňka Stanjury pokusí senátní změny prosadit v některém z dalších zákonů.
Sněmovní verzi odmítla Asociace developerů ČR. Podle ní návrh zaseje do české ekonomiky druhotnou platební neschopnost. Podle asociace měl stát raději nájemníkům poskytnout bezúročné úvěry k uhrazení dalších šesti nájmů. Za senátní verzi se přimlouval šéf společnosti Residomo Jan Rafaj.
Nájemce má být podle zákona povinen uhradit do konce roku všechny pohledávky, které budou do června splatné. V opačném případě bude moci dostat výpověď z nájmu do pěti dnů. Opatření se týká podle Havlíčka především maloobchodních provozů a služeb. Vicepremiér už dříve uvedl, že při návrhu vycházel z německého modelu.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.