Aktuálně:

Finanční úřady začnou nabízet on-line služby, mění se sankce

02.01.2021, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Finanční úřady začnou nabízet on-line služby, mění se sankce

Změny v daňovém řádu, které jsou od včerejšího dne účinné, umožní spuštění on-line služeb finančních úřadů, tzv. portálu Moje daně. Ten nabídne komunikaci s finančním úřadem bez nutnosti fyzické přítomnosti.
Přes portál bude možné podat přiznání ke všem daním a každý poplatník v systému bude mít osobní daňový kalendář s upozorněním na blížící se daňovou povinnost. V systému bude také služba automatického vyplňování daňových formulářů. Novela také například zjednodušuje kontrolní postupy nebo výrazně upravuje systém sankcí.
Zároveň řád automaticky prodlužuje lhůty při podání daňového přiznání elektronicky, tedy o jeden měsíc do konce dubna. Využít to bude přitom možné již při podání daňového přiznání za loňský rok.
Dále změna přináší firmám automatický nárok na zálohu na odpočet DPH ve výši, kterou správce daně nehodlá prověřovat. „Plátci DPH tak dostanou možnost disponovat dříve finančními prostředky, které za stávající právní úpravy zůstaly ve státní kase neúměrně dlouho,“ uvedl partner PwC Česká republika Martin Diviš.
Novela také umožňuje při vymáhání zajišťovacích příkazů využít nejen exekuci, která může fungování firmy ohrozit, ale i prohlášení o majetku nebo zástavní právo. V případě prohlášení o majetku nebude ochromena činnost firmy tím, že by neměla přístup ke svým penězům.
Daňový řád rovněž zavádí možnost individuálního prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, což dosud nebylo možné. Snižuje také veškeré sankce o šest procentních bodů na úroveň podle občanského zákoníku. Dosud byly sankce na úrovni základní úrokové sazby České národní banky navýšené o čtrnáct procentních bodů, tedy aktuálně na 14,25 procenta. Současně se zvyšuje částka, od níž vzniká sankční úrok, na tisíc korun. Podle odborníků jde o první zásadní změnu nastavení sankčního systému správy daní.
V souvislosti s elektronizací správy novela také zavedla v případě identifikovaných osob podle zákona o dani z přidané hodnoty povinnost elektronické formy podání v oblasti daně z přidané hodnoty. Jde zejména o přihlášku k registraci, daňové přiznání a kontrolní a jiná hlášení.
Nově jsou rovněž v rámci daňové kontroly připuštěny dálková forma komunikace zejména při jejím zahájení a ukončení. Díky tomuto opatření se podle MF zkrátí jednotlivé fáze daňové kontroly.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.