Po rozvolnění omezení kvůli pandemii covid-19 Češi začali v posledních měsících více pociťovat její ekonomické dopady. Třetině (třicet procent) klesl příjem, třicet šest procent nakupuje méně a čtvrtina (dvacet čtyři procent) dokonce jen zcela nezbytné věci.
Vyplývá to z průzkumu společnosti EY, který uskutečnila agentura STEM/MARK v červnu a červenci mezi více než tisícovkou respondentů.
Češi také omezují cestování a nákup drahého zboží, naopak začali více vařit doma, nakupovat online, pořizovat čerstvé suroviny a dbát na svou hygienu. Nejvíce se obávají o zdraví své rodiny, dokonce více než o vlastní, a o rodinné finance.
S pandemií covid-19 se Češi zatím vyrovnávají poměrně dobře. Čtvrtina tvrdí, že se jim život díky koronaviru zásadně proměnil, naopak šedesát devět procent lidí má pocit, že mají svůj život pod kontrolou.
„Pozitivním dopadem pandemie je, že lidé více dbají na osobní hygienu a více nakupují hygienické potřeby (padesát šest procent), starají se také více o svou domácnost (dvacet tři procent),“ řekla k výsledkům průzkumu vedoucí poradenství spotřebního zboží a maloobchodu v EY Lenka Vaněk. Do budoucna se podle průzkumu budou lidé snažit určitě více času trávit s rodinou, dodala.
Několik měsíců od vypuknutí krize se začínají v životech Čechů projevovat i její ekonomické důsledky. Právě obava o rodinné finance je přitom hned na druhém místě v řebříčku nejčastějších obav lidí za zdravím blízkých. Třem z deseti Čechů již poklesly příjmy, pět procent o ně dokonce přišlo zcela a desetina lidí již spoléhá na státní podporu. Nadpoloviční většina lidí tak postupně přechází do úsporného módu.
„Lidé přestali utrácet za drahé zboží a služby jako dovolené (třicet pět procent), volnočasové aktivity (čtyřicet jedna procent) či oblečení a obuv (dvacet šest procent). S úsporným režimem lidé počítají i do budoucna. Omezí třeba nákupy drahé elektroniky či cestování. Část z respondentů, zejména ti starší, také mění své nákupní chování. Snaží se nakupovat méně často a více věcí najednou nebo si objednávají zboží či jídlo online,“ upozornils Vaněk. Více si i doma vaří a používají k tomu čerstvé suroviny.
Skoro polovina lidí soudí (čtyřicet tři procent), že se život vrátí do normálu během jednoho roku. Na 30 procent si myslí, že to bude do dvou let a dvacet sedm procent očekává delší období. „Je logické, že optimističtější jsou spíše mladí lidé, naopak vzdělanější část populace je opatrnější. Obavy o další ekonomický vývoj jsou i s ohledem na aktuální ekonomická data a pomalou obnovu v mnoha sektorech ale rozhodně na místě,“ podotkla Vaněk.
S postupným rozvolněním vládních opatření se Češi rádi nadýchají čerstvého vzduchu. Devět z deseti se cítí příjemně, když jdou ven na procházku, nevadí jim již třeba ani návštěva zdravotnického zařízení (sedmdesát jedna procent). I přesto, že více vyhledávají pobyt na vzduchu, nepřemýšlí Češi z měst, že by se v dohledné době přestěhovali na venkov (osmdesát procent).
Koronavirová krize proměnila také hodnoty většiny Čechů. Prvním příčkám nyní dominují kvalita, zdraví a soukromí. Pro ženy je prioritou zdraví, mladí preferují rychlost a transparentnost a pro starší je důležité pohodlí.
ČTK