Aktuálně:

Oddělení důchodového účtu od rozpočtu problémy nevyřeší

09.04.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Oddělení důchodového účtu od rozpočtu problémy nevyřeší

Oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu, které v programovém prohlášení navrhuje vláda v demisi Andreje Babiše, nevyřeší budoucí fungování důchodového

systému. Shodli se na tom v pořadu Otázky Václava Moravce bývalý předseda Odborné komise pro důchodovou reformu Martin Potůček a ekonom Jiří Šatava. Již dříve, loni v prosinci, se proti oddělení důchodového účtu od rozpočtu vyjádřily ČSSD i odbory.
Důchodový účet je podle Potůčka slepé střevo našeho systému. „Vznikl na začátku 90. let, respektive ta idea, kdy se uvažovalo, že budeme mít samostatný samosprávný systém důchodového pojištění. To se ale nikdy neuskutečnilo. Takže dnešní první pilíř je kočkopes, který směšuje důchodové zabezpečení financovaného z obecných daní a důchodového pojištění financovaného z příspěvku na sociální pojištění. Domnívám se, že je to operace, která by vlastně nic nevyřešila,“ uvedl Potůček. Navíc podle něj do současného systému plynou peníze z mnoha zdrojů nekontrolovaně. „Takže ani nevíme, odkud ty peníze jdou,“ uvedl. Zároveň upozornil, že nelze spočítat, o kolik přichází důchodový účet kvůli započítávání tzv. náhradní doby. To je období, které se započítává lidem do odpracovaných let na důchod, i když neplatili sociální pojištění. Jde například o rodičovskou dovolenou nebo dříve to bylo i studium.
Bylo by dobré si vyjasnit, kolik brát z (sociálního) pojistného a kolik z dalších daní, abychom nebrali státní rozpočet jako nástroj, který vždy na důchody něco dá. Oddělení od rozpočtu tak nic neřeší,“ uvedl Šatava. Spíše je podle něj třeba sledovat, kolik bude penzijní systém vytvářet peněz, jak změny budou dopadat na udržitelnost účtu a kolik bude do něj potřeba přidávat. Reforma důchodů by tak měla začít něčím koncepčnějším, například rozhodnutím, co vlastně očekává od prvního nebo třetího pilíře. Prvním pilířem jsou důchody vyplácené státem, třetí pilíř je soukromé připojištění.
S důchodovým systémem se nedá skákat, má obrovskou setrvačnost. Proto je třeba vytvořit minimální předpoklady pro to, abychom zavedli koncepční přístup,“ dodal Pačes. Důchodový systém v Česku se loni poprvé po osmi letech dostal ze schodku. Na penze se vybralo o 0,9 miliardy korun více, než se na ně vyplatilo. Penzijní soustava byla v deficitu od roku 2009. V letech 2012 a 2013 se blížil 50 miliardám korun. V přebytku by měla penzijní soustava být i v letošním roce. Částka by měla být vyšší než loni. Dosáhnout by měla několika miliard. Babišova jednobarevná vláda ANO v demisi počítá s tím, že od příštího roku systém znovu sklouzne do deficitu.
Podle programového prohlášení by v Česku mohla po reformě penzí fungovat veřejná důchodová pojišťovna, do níž by plynuly odvody, a která by z nich vyplácela důchody. Spravovala by tak důchodový účet, který by se oddělil od státního rozpočtu, a to od roku 2020. Stanovit by se pak mělo ještě „plošné zabezpečení na stáří na principu solidarity“, tedy plošný solidární důchod.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.