„Stav v současnosti projednávané novely exekučního řádu vnímáme se značnou
nervozitou a obavami. Návrh obsahuje řadu pozitivních prvků, které jsou ve prospěch dlužníků i věřitelů a posilují právní jistotu všech dotčených subjektů. Tím také posilují právní stát“, konstatuje EK úvodem.
Jak dále uvádí, některé návrhy Komora dlouhodobě prosazovala a podařilo se o jejich potřebnosti přesvědčit předkladatele. Na jiných aktivně spolupracovala s Ministerstvem spravedlnosti. Důkazem toho je fakt, že tyto návrhy nejsou předmětem jakýchkoli pozměňovacích návrhů a jsou napříč politickým spektrem akceptovány. Zejména jde o úpravu nástupnictví, změnu exekutora nebo rušení exekutorských úřadů, aby všichni účastníci měli jistotu, kdo má na starost jejich exekuci a nebyli vystaveni nejistotě. „Jsme
také rádi, že se prohlubuje elektronizace jak celého řízení tak zejména součinností, aby např. zaměstnavatelé nebyli tak zatíženi vyřizováním dotazů. Doufáme, že tento trend bude pokračovat i nadále. Jednoznačněsprávným směrem jde i zjednodušení doručování, započítávání splátek nejdříve na jistinu, úprava penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění, nebo zrušení duality výkonu rozhodnutí a exekucí.“
EK rovněž vítá, že návrh znovu obsahuje úpravu teritoriality. „Je zde ve více variantách a budeme rádi za kteroukoli z nich, konečně snad budeme moci prokázat, že jde o úpravu potřebnou a efektivní, vhodnou pro celé exekuční řízení bez výjimky. I když se teritorialita vrací do hry na základě pozměňovacích návrhů, jde o úpravu mnohokrát a dlouze diskutovanou, takže jsou všechny varianty životaschopné.“
Milostivé léto
Bohužel to nelze říct podle stanoviska o zbytku sněmovního tisku. Za katastrofální považuje
Komora úpravu milostivého léta ať už pro pohledávky veřejného sektoru nebo soukromníků. „Někteří kolegové dokonce používají termín „nemilosrdné léto“ místo léta milostivého.“ Zákon by nově řekl, které pohledávky zaniknou bez ohledu na to, jestli byly uhrazeny. Takovou úpravu nemá ani oddlužení – v něm pohledávky nezanikají, jen je dlužník nemusí platit. Přitom věřitel, kterému stát bez náhrady „zruší“ pohledávky, se zcela jistě obrátí s žádostí o náhradu, tedy za státem, za jeho daňovými poplatníky, protože vyvlastnit lze podle Ústavy ČR jen za náhradu, a tady by šlo de facto o vyvlastnění, kritizují exekutoři.
Odpuštěno by tak bylo např. penále u zdravotního pojištění, ze kterého pojišťovny přispívají na preventivní programy, vitamíny apod. Návrh taky nerozlišuje, jak dluh vznikl. Odpuštěno by tak bylo příslušenství u pokut,ale i u dlužných nájmů, příspěvků do fondu oprav, za elektřinu či vodu – v podstatě by tak dlužník dostal od obce či jiných vlastníků nemovitosti, včetně družstevních bezúročný úvěr. „Je přece lepší neplatit obci nic navíc místo toho, abych platil bance úroky. A kdo do teď platil, už nebude. Za pár let přece určitě přijde zase nějaké „nemilosrdně milostivé léto“. Návrh odpouštění dluhů má ještě jeden zásadní problém –
odpuštění se týká jen těch, kteří mají dost peněz na to, aby uhradili jistinu a případně něco navíc, jen je dokázali dostatečně dlouho odklánět a před exekucí skrývat; skutečně chudým a předluženým to nepomůže.“
Jak dále exekutoři uvádějí, pravidla pro odpouštění a zánik dluhů navíc nepatří do procesních předpisů. Kdyby se takový návrh objevil v občanském zákoníku, zvedla by se obrovská odborná i politická diskuze a vlna nevole. Protože se ale řeší předpis
neoblíbených exekutorů, zůstávají všichni nepochopitelně v klidu. K takové úpravě se nemohla vyjádřit ani Legislativní rada vlády jako odborný orgán.
Protivěřitelské návrhy
Není to jediný pozměňovací návrh, který je zcela proti věřitelům. Např. má být zavedeno, že se dlužník vyhne zabavení movitých věcí, pokud nabídne splátky 1 500 korun a to bez ohledu na výši dluhu. Pokud by měl navíc dluhů několik, nemohl by ani jiný exekutor movité věci zabavit. V případě dluhů na výživném by nebylo možné nově zabavit více než výživné na tři měsíce dopředu. Pokud takový nezdárný rodič vlastní nemovitost, bude v klidu, protože tu lze prodat, jen když je dluh vyšší než 100 000 korun, vypočítává stanovisko.
Velkou skupinou pozměňovacích návrhů jsou návrhy protiexekutorské, pokračuje dále vyjádření. Některé se týkají úpravy záloh na náklady exekuce. Od jejich povinného placení, přes zavádění řady výjimek až po jejich úplné zrušení. Navíc exekutor nebude smět
odmítnout vedení řízení, pokud zálohu nedostane a to ani v případě velmi nákladných exekucí na vyklizení nebo odstranění nelegální stavby. V kombinaci s navrhovaným snížením odměny exekutora může jít o velmi jedovatý koktejl. „Už jen úprava odměny v zákoně je právní raritou. Jiné návrhy směřují k povinnému nahrávání všech hovorů s povinným, což si vyžádá velké investice a náklady, někteří exekutoři uvažují, že povinným vůbec neumožní telefonický kontakt – bude bezpečnější a levnější. Souvisí to i s požadavkem na zasílání elektronického spisu povinnému. Řada osobních údajů, výpisů z účtů nebo právě telefonických hovorů by se bez kontroly potulovala po světě. Takové úvahy považujeme za účelově proti exekuční. K této úvaze nás vede důsledná snaha naložit exekutorům „za trest“ co nejvíc povinností, co nejvíce zkomplikovat jejich práci a v co nejvyšší míře jim omezit možnost výdělku (o zisku nemluvě).“ Kdyby měli navrhované úpravy skutečně za cíl zlepšit postavení dlužníků, platily by i pro soudy, finanční úřady, celní správu a vůbec pro všechny instituce, které v ČR vymáhají pohledávky – všichni by nahrávali všechny telefonní hovory, všichni by posílali dlužníkůmspisy na CD, všichni by dlužníky poučovali o možnosti podat insolvenční návrh, míní EK ČR.
Závěrem Komora upozorňuje na to, že pozměňovacích návrhů je tolik, že se některé vzájemně vylučují nebonelogicky překrývají. Mnoho z nich je jazykově i odborně nekvalitních, používají neexistující nebo nesmyslné názvy a výrazy. „Teprve po závěrečném
hlasování v parlamentu se tak dozvíme, co vlastně má platit a jestli je to vůbec v praxi proveditelné. Všechny úpravy mají podle pozměňovacích návrhů nabýt účinnosti velmi rychle. Obáváme se, že na novou úpravu nestihne připravit vůbec nikdo, ani exekutoři. Na rozdíl např. od MS jsme toho názoru, že současný text má výrazně víc negativ než pozitiv a jeho dopad bude drtivý.“
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
