Aktuálně:

Evropa se spojuje proti Muskovi: Airbus, Thales a Leonardo míří do vesmíru

28.10.2025, Autor: Marek Hájek

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Evropa se spojuje proti Muskovi: Airbus, Thales a Leonardo míří do vesmíru

Když se tři velcí hráči evropského obranného průmyslu rozhodnou spojit síly, není to jen tak. Airbus, Thales a Leonardo oznámily fúzi svých vesmírných divizí s cílem vytvořit evropskou alternativu k dominanci SpaceX Elona Muska. Projekt s kódovým označením „Bromo“ má ambice změnit pravidla hry na orbitě a ukázat, že Evropa má stále co říct ve vesmírném programu.

Spojení sil pro evropskou vesmírnou budoucnost

V říjnu 2025 podepsaly tyto tři společnosti memorandum o porozumění, které má vést ke vzniku nového společného podniku. Airbus bude držet většinový podíl 35 procent, zatímco Thales a Leonardo si rozdělí zbývajících 65 procent rovným dílem. Nová entita, která má sídlit v Toulouse, by měla být plně funkční do roku 2027. Přestože přesný počet zaměstnanců není znám, očekává se, že půjde o tisíce lidí, což naznačuje vážný záměr vytvořit evropského šampiona v oblasti vesmírných technologií.

Starlink jako katalyzátor změn

Elon Musk se svým Starlinkem vybudoval rozsáhlou síť satelitů pokrývající celou planetu, včetně Evropy. Evropské firmy sledovaly, jak jim trh uniká pod rukama. Nově vzniklý subjekt sice nebude specificky navržen k tomu, aby přímo vyzval Starlink, ale poskytne „evropskou alternativu“. Airbus, Thales a Leonardo mají bohatou historii spolupráce na klíčových evropských obranných a vesmírných projektech, což by mělo usnadnit integraci.

Byrokratické překážky a národní zájmy

Realita je ovšem komplikovanější. Jednání o vytvoření společného podniku narážejí na byrokratické překážky a složitá vyjednávání o sladění národních zájmů. Francie, Itálie a další evropské země mají každá své představy o tom, jak by měl evropský vesmírný průmysl vypadat – a kde by měly být klíčové pozice a zakázky. Proces je momentálně ve fázi due diligence a přípravy antimonopolních podání, což znamená měsíce právnických analýz a vyjednávání.

Co z toho plyne pro Evropu?

Tato fúze může významně změnit podobu evropského kosmického průmyslu. Spojením talentů, zdrojů a odborných znalostí chtějí generovat růst, urychlit inovace a poskytovat větší hodnotu zákazníkům. Za tímto korporátním jazykem se skrývá prostá pravda – Evropa potřebuje konsolidovat své síly, pokud chce držet krok nejen se SpaceX, ale i s novými hráči z Číny. Financování celé transakce zajišťuje kapitálový vklad, což naznačuje, že všechny tři strany berou projekt vážně.

Projekt Bromo je bezpochyby zajímavým pokusem o evropskou odpověď na americkou a čínskou dominanci ve vesmíru. Ale zatímco Musk vypouští další a další satelity, evropští giganti stále sedí u jednacího stolu. Dokáží do roku 2027 skutečně vytvořit fungující alternativu? 

Zdroj info: airbus.com, thalesgroup.com, spaceanddefense.io, cnbc.com

Autor: Marek Hájek

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.