Evropská unie nedávno představila ambiciózní plán, který má do roku 2030 zajistit, aby byla připravena na případný konflikt s Ruskem, jež je považováno za největší bezpečnostní hrozbu pro kontinent. Tento „Defence Readiness Roadmap 2030“ staví na rekordních investicích do obrany a slibuje strategickou autonomii. Zároveň však odhaluje hluboké trhliny v evropské bezpečnosti.
Od studené války k nové realitě
Po skončení studené války jsme v EU dramaticky snížili obranné rozpočty, což vedlo k takzvaným „bonsajovým armádám“ – malým, dekorativním silám, které nestačí na skutečný boj. Anexe Krymu Ruskem v roce 2014 tím otřásla, ale opravdové probuzení přišlo až s invazí na Ukrajinu v roce 2022. V letech 2021 až 2024 jsme zvýšili počet států plnících cíl NATO o výdajích dvou procent HDP na obranu ze čtyř na šestnáct. Německo zřídilo fond ve výši 100 miliard eur pro modernizaci armády, Polsko investuje přes čtyři procenta HDP. My v Česku jsme se přidali – naše obranné výdaje rostou, ale stále zaostáváme za východními sousedy. Tento vývoj ukazuje, jak se minulost vrací: Rusko, které jsme považovali za slabého hráče, se adaptuje a modernizuje své síly díky zkušenostem z Ukrajiny.
Ambice versus realita
Evropská komise spustila „Plán zachování míru a obranné připravenosti do roku 2030“. Tento plán se snaží překonat sedm klíčových nedostatků – od protivzdušné obrany přes dělostřelectvo dlouhého dosahu až po nedostatek munice. Obranné výdaje EU v roce 2024 dosáhly rekordních 343 miliard eur, což je o 19 procent více než v předchozím roce; pro rok 2025 se očekává 381 miliard eur. Klíčové projekty, jako Evropská protidronová zeď nebo Štít protivzdušné obrany, mají chránit před moderními hrozbami – drony, raketami a kyberútoky. Strategická autonomie znamená, že EU chce být schopna bránit se sama, bez plného spoléhání na USA. Do roku 2027 plánuje, aby 40 procent obranných zakázek probíhalo společně, což by ušetřilo stovky miliard eur, uvádí investiční plán ReArm Europe s objemem až 800 miliard eur do roku 2030, včetně úvěrového nástroje SAFE za 150 miliard eur.
Pro Česko to má přímé dopady. Naše zapojení do PESCO a koalice ochotných otevírá dveře pro český obranný průmysl – představme si české továrny, které by dodávaly pro celou EU. Zároveň to znamená vyšší výdaje ze státního rozpočtu, což ovlivní i ekonomiku: více peněz na obranu, méně na sociální programy.
Mezi optimismem a pesimismem
Co nás čeká do roku 2030? V optimistickém scénáři vznikne „Evropská obranná unie“ s jednotnou spoluprací a stabilními transatlantickými vazbami. Pesimistický scénář zahrnuje politické spory a ekonomické krize, které by mohly vést k fragmentaci a vyšší zranitelnosti, zejména pokud se Rusko bude dál adaptovat.
Zdroj info: Politico.eu, Eurostat, Bloomberg, Ministerstvo obrany ČR
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
