Aktuálně:

Evropa platí Putinovi za plyn. A ještě mu k tomu půjčuje lodě

09.01.2026, Autor: red

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Evropa platí Putinovi za plyn. A ještě mu k tomu půjčuje lodě

Brusel slaví dohody o postupném ukončení dovozu ruského plynu, zatímco evropské přístavy slouží jako logistické centrum pro největší ruský LNG terminál. To není paradox. To je čisté pokrytectví.

V roce 2025 přeplavalo přes arktický led do evropských terminálů více než 15 milionů tun zkapalněného zemního plynu z ruského Jamalu. Kreml na tom vydělal odhadem 7,2 miliardy eur. Každá nákladní loď, která kotví v Zeebrugge nebo Dunkerque, je přímým vkladem do válečné pokladny financující masakr na Ukrajině.

Čísla, která mluví za vše

Evropské země v roce 2025 dovezly rekordních 17,8 milionu tun ruského LNG – nárůst o 18 procent oproti předchozímu roku. Ve čtvrtém roce války. Podíl EU na globálních dodávkách z Jamalu dokonce vzrostl ze 75,4 procenta v roce 2024 na 76,1 procenta v roce 2025.

Zatímco Evropa hlasitě deklaruje snižování energetické závislosti na Rusku, realita vypadá přesně opačně.

Francie, Belgie a Španělsko patří mezi největší dovozce. Samotná Belgie přijala v roce 2025 v terminálu Zeebrugge 58 lodí s 4,2 miliony tun LNG. Pro srovnání: do čínských přístavů dorazilo jen 51 lodí s 3,6 miliony tun. Francie, jejíž energetický gigant TotalEnergies zůstává klíčovým investorem projektu Jamal, dovezla přes přístavy Dunkerque a Montoir 6,3 milionu tun.

Lodě, které drží Putinův byznys nad vodou

Celý systém stojí na logistice. Patnáct speciálních ledoborců třídy Arc7 převáží LNG z Jamalu – a většinu přepravy zajišťují čtyři společnosti. Kanadsko-bermudská Seapeak (37,3 procenta) a řecká Dynagas (34,3 procenta) dominují trhu. Bez přístupu k evropským přístavům by tyto lodě musely absolvovat týdny trvající cesty do Asie, což by projekt ekonomicky paralyzovalo.

Evropské terminály jim umožňují rychle se vrátit do Arktidy pro další náklad. Británie přinejmenším slibuje, že letos zakáže poskytování námořních služeb lodím převážejícím ruský LNG. Co ostatní?

Závislost, která se nevyplatí

V roce 2021 tvořil ruský plyn zhruba 45 procent celkového dovozu plynu do EU. V prvních dvou měsících války Rusko vydělalo na vývozu fosilních paliv 66,5 miliardy dolarů – 71 procent z této částky pocházelo právě z EU. Ano, po invazi Rusko omezilo dodávky plynovody. Ale LNG? To teče dál.

Česká republika se po strategických krocích vymanila ze závislosti na ruském plynu a přeorientovala se na dodávky ze západu – zejména z Norska a LNG terminálů v Nizozemsku a Belgii. Celková bilance EU ale zůstává tristní. Brusel sice přijal legislativu o zákazu dovozu ruského LNG do roku 2027, jenže zatím jde spíš o politickou deklaraci než reálný krok.

Sebastian Rötters z organizace Urgewald to shrnul výstižně: „Nejsme jen zákazníci, jsme nezbytná infrastruktura udržující tento vlajkový projekt naživu.“

Každá tuna LNG, která dorazí do evropského přístavu, znamená peníze pro Kreml. Politici slibují nezávislost, zatímco přístavy generují zisky pro Putina. 

Zdroj info: The Guardian

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.